Mlsání s Divokým Billem

Aktuální téma je Slavík. Čím si myslíte, že jste si zasloužili získané ocenění?

Vašek: Letos jsme si to snad ani nezasloužili, moc jsme si nedali práci ani s oblečením, protože jsme vůbec nečekali, že bychom mohli Slavíka dostat. Trošku jsme se škodolibě smáli, protože Kryštof měl o 56 hlasů méně a my jim ho vyfoukli. Příští rok, jak doufáme, snad budou ještě větší šance zabodovat, když jsme nedávno vydali desku. Zlatého Slavíka máme jednoho a druhý by se šiknul.

Na předávání padla zmínka o Kabátech a jejich velkém koncertě. Plánujete něco podobného?

Kabáti to měli vše perfektně nastartované a zvládnuté, což je super, ale u nás je to bohužel organizačně neuskutečnitelné. Jsou zaslouženě nejznámější kapela a vnášejí tady u nás principy velkých skupin. Plánujeme to takhle udělat v budoucnosti. Když jsme dodělávali desku ve studiu Sono, tak jsme jim říkali, ať nám to nějak oťuknou, že začas budou předávat žezlo. (smích)

Přejděme k desce, kterou jste nedávno vydali. Proč zrovna název Mlsná, popřípadě čí to byl nápad?

Když nás honí mlsná tak člověk chytá roupy. Chtěli jsme, aby měla český a raubířský název a to Mlsná splňuje. V první písničce z desky, Půl pátý ráno, se zpívá o mlsné a tak jsme pro desku použili tento název.

Na stránkách (www.divokejbill.cz) jste také vyhlásili anketu o nejlepší/nejoblíbenější píseň. Prozatím vede Batalion, která z nich je však nejbližší vám?

Marek: Mě je hrozně blízká písnička Pták. Fakt se mi líbí. Už když jsme měli smíchaných asi pět věcí, mezi nimi byl právě i Pták, tak jsem to pořád poslouchal v autě, projízděl jsem ji pořád dokola. Takže Pták je taková srdeční, no a po něm asi Batalion.

Vašek: Já bych jen přidal takovou vsuvku. Během dneška, je čtvrtýho, bychom se měli dovědět jak to vypadá s našim novým klipem právě k Batalionu, jehož premiéra by se měla uskutečnit 14.12 v Inboxu na Očku.

Když už jsme u těch písní. Jakto, že se na CD neobjevila dříve avizovaná „letní“ hitovka, kterou jste nazpívali společně s Čechomorem (Ve dvou se to táhne líp – pozn. red.)?

Adam: Původně to tam mělo být, ale nakonec jsme se rozhodli, že to tam nedáme, protože naše ,,pecky“ hrajou úplně jinak a mají jiný zvuk. Zamýšlíme s tím ale něco jiného.

Kdo vlastně vymýšlel ilustraci na přední stranu obalu CD Mlsná?

Vašek: Před dvěma lety jsme byli na turné po Anglii s Levellers jako předskokani. Basista Jeremy Cunningham, který se stará o všechnu grafiku Levellers nám nakreslil obrázek, na kterém zobrazil, podle sebe, jak vypadá Divokej Bill. Nás to dojalo, protože je to bezvadné dílo a dodneška ho máme pověšené ve zkušebně. Když se pak dělala deska a vybírali jsme ze sta variant, zjistili jsme, že jsou všechny úplně špatné a že máme právě tenhle ten obrázek. Zhruba před měsícem hráli Levellers v Berouně a my v tu dobu ve Zlíně a tak jsme si dali spicha na půl cesty v Jihlavě a ukázali jsme jim to. Jeremy byl nadšený, takže jsme byli rádi.

Zmiňované turné s Levellers, nová deska, to jsou všechno věci, spojené s dosavadním působením na hudební scéně. Přeci jen hrajete už nějaký ten rok pohromadě. Všímáte si například změn ve složení publika?

Martin: Naši fanoušci stárnou s námi. (smích) Ti co už zestárli, tak vodí svoje děti. (smích) Je to široká škála od nejmenších až po nejstarší a jsme moc rádi, že jsme dokázali oslovit tak širokou skupinu lidí. Osobně jsem se seznámil a bavil s jedním starším manželským párem z Německa, které baví poslouchat Divokého Billa, Čechomor a jezdí na naše koncerty. Byli na koncertech v Německu, ale jezdí taky hodně do Čech.

… spektrum fanoušků je tedy opravdu obsáhlé.

Vašek: Největší a zároveň nejmladší fanynkou je sedmiletá Anetka, která dokáže zazpívat všechny naše písničky a po každém koncertě nám donese obrázek. To je taková naše speciální fanynka, no a jinak normálně.

Dostáváte kromě těchto obrázků i nějaké jiné, například kuriozní dárky, něco netradičního?

Naposledy nám přinesla nějaká holka věnec z buřtů, který vážil asi pět kilo a byly na něm napíchané vajgly od cigaret. Mělo to asi být umělecké dílo. (smích)

… umění má mnoho podob.

To ano, ale nejsme Lunetic, takže žádné jiné šílenosti se nekonají. I když sem tam nějaká ta podprsenka nebo kalhotky přiletí.

To máme dívky, v kapele jste ale samí chlapi. Neuvažovali jste někdy o tom, že by jste k sobě přibrali ženu?

Že bychom vzali do kapely ženskou o tom nikdo nikdy z nás neuvažoval. (vážný výraz) Nikdy. To by nedělalo dobrotu. (smích) Párkrát s námi hostovala Aneta Langerová nebo Janička Španělová, ale jak říká John Lennon ,,to není ono“. (smích)

… takže spolu vycházíte dobře.

Máme se všichni rádi. (smích) Za těch 12 let jsme si našli nějakou cestu k tomu, aby to takhle fungovalo.

Znamená to, že spolu budete trávit i svátky? Co plánujete například na Silvestra?

Adam: Na Silvestra hrajeme v České televizi v Noci s Andělem.

Vašek: … a pak se každý rozjedeme po svém domů. Neuvidíme se asi dva, tři měsíce. Od března se vydáváme na společné velké turné. Samostatné koncerty, letní parkety a sokolovny. Pojedou s náma i nějaký předkapely, například Mandrage, Šatlava, Mathers angels a Mědved 009, se kterýma máme stejnou zkušebnu. Mimo to zahrajeme taky na dvou festivalech, Rock for People a Ovalskej Bigbít. Bude toho hodně, uvidíme se půl roku v kuse. Na fesťáky se těšíme, protože v létě se hraje lépe, ale zaplaťpánbůh, že se střídají festivaly s kluby.

Při posledních skladbách zpívali úplně všichni společně s Divokým Billem.  Atmosféra vyšplhala do takových výšin, že fanoušci málem kapelu nepustili ani z pódia a několikrát si ji doslova vyřvali zpět. I mě po tomto bouřlivém koncertu začala opravdu honit mlsná a tak jsem se šla řádně osvěžit k baru.

Divokej Bill Vám všem přeje Veselé Vánoce a já se k nim připojuji a klukům přeji pořád tak dobrou náladu, pohodu a energii na příští rok.

Rozhovor vznikl ve spolupráci s Danielem Šáchou a tímto mu děkuji.

Redakce