Ohlédnutí za letošními Slavnostmi Pivovaru očima malé děvčice

/ foto: Lukáš Kaštovský, http://kastovsky.cz/

Je to už měsíc, co proběhl čtrnáctý ročník Slavností Pivovaru Ostravar. Ne náhodou tento článek píši po takové době. Prvotní emoce opadly, zůstaly jen ty opravdu důležité vzpomínky a pocity. A jaké letos Slavnosti byly?

Přesně 7. června někdy odpoledne jsem vystoupila na trolejbusové zastávce s příznačným názvem Pivovar (to asi aby tam fakt trefili všichni :-)) a nechala se vést skupinkami lidí, co mířily na Slavnosti. Nebylo pochyb, že máme všichni stejný cíl. K uším mi doléhaly ekvivalenty jako „pivo, Černá Barbora, Krajčo, Divokej Bill, Klus“ atd. Samotný vstup proběhl bez problémů, netvořily se fronty a eskorta dělala vše tak, jak má. Lidé za branami Pivovaru byli uvolnění, většina v ruce již držela kelímek s rozpitým pivem a z dálky ke mně doléhaly melodie ze stage. U vchodu stála vysoká štíhlá černovláska oblečená v černých šatech a křídlech jako anděl a lákala na černé pivo s názvem Barbora. Těchto andílků jste mohli potkat během festivalu několik. Jejich krásu ocenili především muži a nejeden neodolal, aby se s nimi nevyfotil na památku pro případné chlubení kamarádům v hospodě.

Příjemným bonusem hned ze začátku bylo vědomí, že s koupí lístku každý účastník nad 18 let dostává automaticky jednu Černou Barboru zdarma. Člověk se tak ihned po vstupu mohl příjemně osvěžit a s kelímkem v ruce začít procházet jednotlivá místa celého areálu a zjišťovat, kde co uloví k snědku, kde se dá soutěžit o různé ceny a kde třeba i složit hlavu, když bude unaven. Ovšem postel pro účely odpočinutí byla tak skvělým nápadem a lákadlem, že bylo téměř nemožné se na ni dostat. Mně osobně se to nepovedlo, ovšem lidé na ní byli tak vstřícní a byla jsem svědkem, kdy lákali do svých náručí procházející. Vzhledem k počasí, které Slavnostem přálo, byla možnost využít posezení na trávě v hloučcích lidí a přitom sledovat a poslouchat dění na hlavní stage.

Co se týče jídla, pití a míst k sezení, tak nikdo určitě nestrádal. Ceny mi přišly příznivé, jídlo dobré, pivo i Kofola taktéž. Ostravar kromě obvyklých piv Premium a Nefiltr připravil onen zmiňovaný speciál Černá Barbora. Jedinou výtku bych měla k malému množství odpadkových košů, jejich nedostatek jsem zaznamenala v celém areálu. Nebylo tedy divu, že s pozdějšími hodinami se zem místy proměnila ve smetiště. Ovšem s onou pozdější hodinou rostla nahoru příjemná atmosféra, kterou vytvářely jak kapely na podiích, tak i lidé samotní.

Vrcholem bylo překvápkové vystoupení kapely Kryštof na střeše. Kryštof s Richardem Krajčem na Slavnostech nesměli samo sebou chybět už vzhledem k tomu, že jeli nedávno šňůru Ostravar club tour. Organizátoři akce připravili skvělý zážitek jak pro návštěvníky, tak pro kapelu samotnou. Vystoupení na střeše se setkalo s nadšenými reakcemi a ještě dlouho po akci o tom mluvila celá Ostrava. Obrovské balony létající vzduchem, jejichž pohyb řídili samotní návštěvníci, bylo skvělým zpestřením nabitého vystoupení Kryštofů. Věřím, že ti co se Slavností neúčastnili, se po vyprávění zúčastněných hryzali závistí do rtu. Samozřejmě zazněly takové hity jako Inzerát, Zatančím, Obchodník s deštěm a další.

Na hlavní scéně se v ten den postupně vystřídaly skupiny Mňága a Žďorp, Tomáš Klus a jeho Cílová skupina, po vystoupení Kryštofů následovala kapela Divokej Bill, která celý festival výborně uzavřela. Vedlejší scénu ovládl jako dramaturg a moderátor samotný Richard Krajčo a svůj debut si zde užili Nebe, Dolls In The Factory, Ido a Lake Malawi. Všichni předvedli, co v sobě mají, a návštěvníci festivalu jim při tom byli oporou. Věřím, že každý z nás si našel ten svůj „korbel piva“ a byl s hudebními interprety spokojen.

Po vystoupení Divokého Billa celou akci zakončil ohňostroj, který hodnotím jako takovou velkou třešničku na dortu, protože se jednalo o zakončení velkolepé. S pocitem hudebně nasyceného dne jsem se spolu s ostatními pomalu odebírala k východu. Kdo měl hlad, mohl ještě navštívit stánky s občerstvením. Já osobně neodolala a musela si dát pomyslnou (a skutečnou) sladkou tečku za celým odpolednem a večerem v podobě marcipánu.

Michaela Postupová