Brněnská Fléda – nová a lepší

Celé léto Fléda bombardovala své fanoušky a příznivce fotkami z rekonstrukce. Prostřednictvím oficiálních stránek i facebookového profilu jsme mohli vidět „staveniště“ s vystěhovaným nábytkem a vytrhanými trámy a futry, které jen vzdáleně připomínalo slavný brněnský klub. Docela nedávno se na internetu dokonce objevilo virální video s fiktivní reportáží z demolice klubu, které, ač myšleno jako žert, vzbudilo bouřlivé reakce a obavy z různých stran. Ale začátkem září se po městě konečně začaly objevovat stickery s černožlutým logem „Fléda in-new“, které zvaly do znovu otevřeného prostoru.

Fléda je opravdu jako nová. Interiéry jsou oproti předchozí podobě mnohem minimalističtější (jak si posteskla jedna slečna v řadě na toaletu: „vypadá to hrozně stroze, nejsou tady žádný kytičky a barvičky…“). Místo původního baru vznikla druhá stage a místo skleníku se stolními fotbálky je nyní nový obrovský bar, kde váš obslouží ze tří stran. Hlavní sál se dvěma bary se naštěstí nijak výrazně nezměnil, nebyl k tomu žádný důvod.

Program otevíracího večírku byl skutečně různorodý, takže se tu objevovali takové skupiny lidí, které byste na jednom místě v jeden večer opravdu nečekali. Večer zahájilo trenčínské dívčí duo Youcoco, které se představilo v Brně vůbec poprvé. Vystajlované Slovenky, jejichž hudba v mnohém připomíná písničkářky typu PJ Harvey, předvedly, že slovenská hudební scéna rozhodně nijak nezaostává a zřejmě o nich ještě uslyšíme.

Večer pokračoval spíše v rytmu elektra. Předvedla se oblíbená brněnská elektro-nu-jazzová Lesní Zvěř. Jejich vystoupení bylo jako tradičně hudebně velice kvalitní a zajímavé i pro posluchače, kteří si v tomto stylu moc nelibují. Jen škoda, že ani tentokrát nepřišel zahrát zakládající člen kapely Ondřej Liška. Snad se dočkám někdy příště.

Ventolin aka David Doubek (jedna třetina skupiny Kazety) poté rozjel na barové stage další elektro mejdan, zatímco v hlavním sále se už chystala další slovenská kapela – Lavagance. Ti už v Brně sice několikrát hráli, pro mě osobně však zůstávali až do pátečního večera neznámým seskupením. Hudba, kterou bych nazvala slátaninou electroclashe a indie rocku, a k tomu trochu úlisná vizuální stránka kapely (kožené kalhoty a těsné bílé tílko fakt nemůže nosit každý) mne bohužel moc nepřesvědčily.

Co mě naopak přesvědčilo o kvalitě, byli skoro až o půl druhé druhé v noci nastupující Prago Union. Ti se stali hlavními hvězdami večera, potvrdili pověst špičky domácí hip-hopové scény a rozhýbali nejen týpky s rovnými kšilty v prvních řadách.

Na opening párty nechybělo ani několik DJs v čele s Mardošou z Tata Bojs, Katem a Marem z Prago Union a brněnskými klasiky G.H.C. Večírek trval snad do pěti do rána a  návštěvníky klubu stoprocentně navnadil na bohatý podzimní program!

Lucie Šmídová

Jsem, jaká jsem...až mě napadne něco originálního, tak to sem napíšu || keywords: hudba, umění, (nová) média