Autorku Danku Štoflovou jsem neznala ač psala velice úspěšný blog na iDnes. Zaujala mě však obálka její knihy a hodně zajímavý název. Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí. Když se řekne indián, asi každému z nás se vybaví Vinnetou, souboje na život a na smrt, teepee a barevné oděvy. Ale indiáni jsou mnohem víc. Začtěte se do příběhu, který pro nás Danka napsala a poznejte indiány mnohem víc.
Autorka v knize líčí svůj život mezi indiány v Severní Karolíně na úpatí Velkých kouřových hor. Líčí nám její život zpočátku tak vtipně, že jsem nemohla brát knihu do MHD, protože jsem se musela u čtení nahlas smát. Příručka patnácti pravidel šťastné indiánské ženy mě neskutečně pobavila a smála jsem se až mi tekly slzy. Říkala jsem si, že celá kniha bude jeden velký vtip. Ale to jsem se spletla. Od smíchu, přes vážnou tvář, obdiv až k slzám v očích. Tak silná kniha, respektive příběh v ní, je. Danka popisuje život se svým indiánským manželem Tammym. Indiáni mají naprosto jinou mentalitu a jsou více vnímaví, než my, Evropané. Líčení soužití s přírodou, zvířaty a komunikace s nimi se mi v knize moc líbila. Popisy stromů a jejich léčivé síly a duchů v nich bylo chvílemi až podivně děsivé. Indiáni jsou na sebe zvláštně napojeni. Dokážou společně beze slov komunikovat a vcítit se do sebe. Jsou zvyklí si pomáhat až do poslední vteřiny života.
Kniha má velice poutavou obálku.
Danka poznala jinou kulturu, jiný svět a napsala pro nás čtenáře velice poutavý příběh, který byste si měli přečíst. Zajímalo by mě, jestli vše, co jsem si přečetla, je pravda pravdoucí, nebo byly některé pasáže přikreslené. Každopádně ve vás příběh zanechá hluboké pocity a potřebu zapřemýšlet o životě.
Danko, děkuji Vám za tak krásný příběh.
Více z LaCultury...
29. března, 2017 Argo vydává svědectví doby Zajímavou knižní novinkou pražského nakladatelství Argo je román mladého autora Miroslava Pecha Cobainovi žáci. Autor jako kdyby žil své postavy; dozvíme se o něm, že prošel mnoha […]
30. května, 2025 Je matka mrtvá
„To, co se nestane, je někdy to nejdůležitější, co den přinese.“ – citace z knihy, str. 164 –
Johanna se po třiceti letech vrací do rodného Norska, do země, které musela před třemi […]
24. května, 2025 Jako po drátku
Příběh románu českého autora Ondřeje Šance z produkce nakladatelství Argo nesoucí název „Jako po drátku“ se odvíjí hned ve dvou časových rovinách a je vyprávěn z pohledu tří osob – […]
31. března, 2025 Jak levně procestovat svět
Láká vás cestování, ale bojíte se, že je to pro vás příliš komplikované nebo příliš drahé? Nechte se inspirovat Kateřinou Ostrou, cestovatelkou a autorkou cestopisů, která navštívila […]
29. března, 2025 Mrtvé je lepší nechat spát. Tak se to alespoň říká…
Monika Šeberová se rozhodne splnit si svůj sen. Koupí opuštěnou prvorepublikovou vilu, kterou plánuje zrenovovat. Netuší však, že na ni čeká mnohem více než oprýskané zdi a harampádí. Dům […]
3. března, 2025 Na kameni kámen
Naďa Reviláková je pro mě neznámou autorkou, která je však velice známá hlavně v Českém rozhlase Plus, kde připravuje pořady o historii, kterou miluje. Píše knihy pro děti, za které […]
27. února, 2025 Sběratel sněhu
Když jsem byla před časem v turnovské knihovně na debatě s Janem Štifterem, naprosto mě dostalo jeho povídání o knihách. V té době jsem měla přečtenou pouze Krajinu roztavených zvonů a […]
18. února, 2025 Na marších
Nejdříve si něco vysvětlíme. Víte co jsou marše? Obecně jsou marše ploché pásy půdy bez přírodních vyvýšenin. Leží zhruba v úrovni mořské hladiny. Toť informace z Googlu. Já to totiž […]
15. února, 2025 Soběstačný
Mám ráda, když mnou při čtení knížky cloumají emoce. A kniha Soběstačný od Zuzany Dostálové byla emocemi nabitá. Horská dráha je proti tomu poklidná silnice.
Se Štěpánem, […]
14. února, 2025 Píseň pro Kateřinu
Na zadní obálce knihy je od Oldřicha Suchého napsané, že jde o debut autentický tak, jako by autor ten křehký příběh prožil na vlastní srdce. A já s ním naprosto souhlasím! Kniha od […]