Mám ráda, když mnou při čtení knížky cloumají emoce. A kniha Soběstačný od Zuzany Dostálové byla emocemi nabitá. Horská dráha je proti tomu poklidná silnice.
Se Štěpánem, jedenáctiletým chlapcem, prožijeme několik let. Je to velice citlivý a vnímavý chlapec, který místo klidného a bezstarostného dětství musí sledovat, jak je jeho maminka unavená, upracovaná, jak neustále lamentuje nad tím, jak je vše drahé a nemůže si dovolit platit synovi výlety a věci, které mají jeho spolužáci. Tatínek od nich odešel a s novou přítelkyní čeká miminko a na Štěpána nemá absolutně čas, protože on je přece už velký a musí pochopit, že nový nevlastní sourozenec potřebuje větší pozornost. Štěpán si přijde jak páté kolo u vozu a přeje si být dospělý a soběstačný. Jeho vrbou se tak stane dědeček. Před lety se s dcerou, Štěpánovou matkou nepohodl, ale k vnukovi má blízko a má s ním hezký vztah. Po rodinné tragédii, která Štěpána potká se jeho život ocitne v turbulencích, ale on se nenechá zlomit.
Vlastní fotografie
Tenhle příběh mě úplně rozhodil a já si při čtení musela dávat pauzy, protože jsem cítila, že při delším čtení budu mít akorát depku. Autorka dokázala bravurně vykreslit Štěpánovo myšlenky, emoce a prožitky s kterými se musel vyrovnávat z pohledu náctiletého člověka. Vše bylo tak realistické, že jsem měla pocit, jako kdybych byla součástí rodiny a řešila všechny problémy společně se Štěpánem.
Kniha je starší, vyšla už v roce 2020 u Nakladatelství Paseka. Ale rozhodně stojí za přečtení.
Více z LaCultury...
3. března, 2025 Na kameni kámen
Naďa Reviláková je pro mě neznámou autorkou, která je však velice známá hlavně v Českém rozhlase Plus, kde připravuje pořady o historii, kterou miluje. Píše knihy pro děti, za které […]
27. února, 2025 Sběratel sněhu
Když jsem byla před časem v turnovské knihovně na debatě s Janem Štifterem, naprosto mě dostalo jeho povídání o knihách. V té době jsem měla přečtenou pouze Krajinu roztavených zvonů a […]
18. února, 2025 Na marších
Nejdříve si něco vysvětlíme. Víte co jsou marše? Obecně jsou marše ploché pásy půdy bez přírodních vyvýšenin. Leží zhruba v úrovni mořské hladiny. Toť informace z Googlu. Já to totiž […]
14. února, 2025 Píseň pro Kateřinu
Na zadní obálce knihy je od Oldřicha Suchého napsané, že jde o debut autentický tak, jako by autor ten křehký příběh prožil na vlastní srdce. A já s ním naprosto souhlasím! Kniha od […]
31. července, 2024 Poslední slova z Afghánistánu
„Celý život jsem se bál toho, že zůstanu zapomenutý. Bál jsem se toho, že můj život se stane zbytečným a že láska a energie vložená do mé výchovy přijde vniveč.“ – citace z knihy, str. 11 […]
30. července, 2024 Sloni v soumraku
Od knihy jsem moc neočekávala, ale dostalo se mi docela vtipného vylíčení nazírání Afričanů na nás bělochy. A nejen to! Je zde pěkně vysvětleno, co vede evropské ženy k tomu, aby si […]
22. června, 2024 Jaké by to bylo nic necítit? A jak těžké může být dopadení vraha?
Emma si o sobě myslí, že je sociopatka, protože nedokáže nic cítit. Chodí na terapie, aby tento svůj problém vyřešila, a přitom se snaží vyrovnat se s tragickými událostmi, které prožila. […]
11. prosince, 2023 Vesnický román Karolina Světlá, vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová byla spisovatelkou v 19. století a je považována za zakladatelku tvorby vesnických románů. Pseudonym Světlá zvolila proto, […]
8. srpna, 2023 Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí Autorku Danku Štoflovou jsem neznala ač psala velice úspěšný blog na iDnes. Zaujala mě však obálka její knihy a hodně zajímavý název. Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí. Když […]
8. července, 2023 Humorně ze světa práce Píšete-li knihu jako naštvaný dělník, jehož šéf porušuje zákoník práce, zřejmě se vám dílo podaří. Píšete-li knihu jako znechucený šéf, kterému dělníci rozkrádají fabriku pod rukama, […]