Když jsem před nějakou dobou přečetla knihu Každá ráda kamaráda a byla z ní zklamaná, slýchávala jsem, že bych měla dát autorce Christině Laurenové ještě šanci. A tak, když jsem dostala od Knihcentra možnost si tuto knížku přečíst jako recenzní výtisk, neváhala jsem a pustila se do ní.
V příběhu poznáváme Tate a Sama. Seznámili se, když Tate bylo osmnáct a vyrazila s babičkou na dvoutýdenní dovolenou. Samovi bylo jednadvacet. Od prvního okamžiku láska jako trám, která bohužel skončila tak rychle, jak vzplanula, protože Sam si nenechal pro sebe jednu informaci se kterou se mu Tate svěřila a byla pro ni životně důležitá.
Nadále se v ději posouváme o čtrnáct let. Z Tate je slavná herečka a na natáčení jednoho filmu se setká se Samem, který se stal scénáristou. Celých těch čtrnáct let se neviděli a teď je pro ně práce na společném filmu jak výzvou, tak problémem a srovnáním si životních priorit.
zdroj: vlastní archiv
A chcete opravdu můj názor? Nečtěte si anotaci. Je v ní řečeno vlastně všechno. Pokud máte rádi náročnější témata a příběhy, tak tuhle knížku rovnou vynechte. Je od začátku, opravdu od samého začátku naprosto předvídatelná v ději. Navíc psaná tak jednoduše s dialogy, které mě osobně rozčilovaly a říkala jsem si, jestli opravdu takhle spolu mluví náctiletí a poté dospělí lidé… Konec mi přišel uměle natahovaný a vadilo mi, že si dva dospělí nedokážou pořádně promluvit, ale místo toho před sebou utíkají. A pokud Tate měla tak obrovské tajemství, které se nikdy nikdo nesměl dozvědět, tak proč ho proboha říkala klukovi, kterého znala pár dní? Ne, opravdu jsem nechápala myšlenkové pochody hlavních postav. Nechci moc zabíhat do podrobností a něco vám zde vyzradit, ale aby se osmnáctiletá dívka divila, že jednadvacetiletý kluk měl už sex a pak skočila šipku do postele (ano, přímo tak je to napsané v knížce ) a on se za ní vyšplhal (jak se šplhá do postele?!). Celkově ta slovní spojení mě iritovala.
Slibuji, že od autorského dua, které vystupuje pod jménem Christine Laurenová už opravdu nic číst nebudu. Ne každému se prostě její tvorba líbí. Já jí dala druhou šanci, ale bohužel, moje očekávání nenaplnila. Spousty recenzí na internetu je nadšených, ale já nejspíš neumím ocenit slaboduchý příběh plný klišé tak, abych měla ze čtení prožitek…
12. března, 2018 Lady Bird alias růžová hlava Lehké komediální drama Grety Gerwigové, která stojí za podobnými filmovými kousky, jako např. Do Říma s láskou či méně známým filmem Mistress America, dává nahlédnout do prostředí […]
10. ledna, 2013 Grammy Awards 2013 – III. část Máme tu již v pořadí třetí vydání o cenách Grammy 2013. V předešlých částech jsme si představili hvězdy jako Marilyn Manson, Gotye či Adele. Dnes si představíme další tři osobnosti, které […]
6. listopadu, 2020 Krůček za krůčkem k osobní změně Ještě dva měsíce a je tady Silvestr a s ním novoroční předsevzetí - také se Vám to zda daleko? Možná chcete nějakou změnu hned teď, možná na ni právě máte čas a nebo změnu potřebujete, […]
11. listopadu, 2011 S Xindlem X k táboráku Ondřej Ládek alias Xindl X vydal 1. října další desku nazvanou Xpívánky. Tentokrát přišel s dvojcédéčkem „Xíndlích songů v táborákových verzích jen s kytarou,“ jak sám uvádí na titulní […]
14. května, 2024 Zklidněte svou mysl: jak čelit záplavě myšlenek a zbavit se stresu Taky se vám stává, že se v noci místo spánku jen převalujete, přemýšlíte o všem možném i nemožném, i o tom, co opravdu nespěchá, ale přesto to z hlavy nemůžete vymazat? Já tímto bohužel […]
3. října, 2014 Co nového k poslechu? Mluvené slovo není žádnou žhavou novinkou na trhu, ba naopak již dlouhá léta se těší přízni svých posluchačů, ať už netrpělivě otáčeli knoflíkem rádia nebo pohodlně zasunuli do přehrávače […]
11. února, 2025 No a já
„Možná už žádné jindy nebude. Možná máme v životě každý jen jedinou šanci, a když ji propásneme, máme smůlu, už se nenaskytne.“ – citace z knihy, str. 52 –
Nadprůměrně inteligentní […]
5. července, 2009 Labyrint světla v čistírně odpadních vod Magické prostory Ekotechnického muzea zaplnili čeští i zahraniční umělci v čele s Petrem Niklem a Ondřejem Smeykalem podivuhodnými světelnými či zvukovými instrumenty. Stará kanalizační […]
3. července, 2022 Jak jsem se konečně naučila kreslit psa, kterého ostatní rozpoznají Vždycky jsem si přála umět kreslit, ale musím přiznat, že jsem poněkud nemotorný typ. Radou je zapsat se na umělecké kurzy, sledovat videa a hlavně vytvořit si vlastní styl a postupně své […]
4. března, 2021 PEVNOST III/21: Srdce laskající klasiky Pamatujete si ještě, jak jsem prohlásila, že mi sedne zhruba každé druhé číslo Pevnosti? To je tím mým vybíravým vkusem. Letošní březnové číslo je pomyslnými výpravami do míst s tou […]
23. července, 2017 Omezené možnosti dialogu E-mailový dialog mezi publicistou Fedorem Gálem a o dvě generace mladším neonacistou Matějem zaujme v kontextu současné literární produkce zejména svou exkluzivitou. Krajní pravice se […]