U severní zdi

Přišel čas platit účty za padesátá léta. Tak zní větička na obálce knihy U severní zdi, kterou napsala moje oblíbená spisovatelka Petra Klabouchová.

Když jsem četla Ducha Pankráce, myslela jsem si, že už nic tak znepokojujícího a bolavého číst nemohu. Spletla jsem se. Příběh v této knize mě dostal úplně stejně a během čtení jsem byla naprosto v šoku, co se dozvídám. Záměrně jsem si nečetla anotaci, protože autorčiny knihy miluji a nechci vědět vůbec nic předem.

Ocitáme se v léčebně dlouhodobě nemocných, kde pomáhá Ošetřovatelka umírajících v jejich posledních měsících a dnech života. Současně poznáváme tajemného Muže. V minulosti je svědkem něčeho, co ho navždy poznamená. Má obrovské jizvy nejen na těle, ale i na duši. Ten, kdo ho v dětství připravil o rodinu nebyl nikdy potrestán. Muž je teď dospělý a může vypátrat kdo za zločinem stojí.

Pardon, ale na tohle nejde napsat nic jiného než hnusná komunistická doba. Lidé, kteří vykonávali zvrácené tresty a mučení nevinných nebyli potrestáni a v klidu se dožili vysokého věku. Stali se z nich stařenky a stařečci, kteří slintali a nedokázali se o sebe postarat, ale v mládí byli monstry, kteří ubližovali dalším. Bez výčitek svědomí. Monstra, o která se stejně v jejich nemohoucnosti museli starat jiní a ti v sobě řeší dilema. Proč pomáhat někomu, kdo byl tak strašně zlý? Co ho k tomu vedlo a proč by měl dostat teď péči, kterou si nezaslouží? V minulosti prováděli tak příšerné věci. Vězněným ženám byly v padesátých letech odebírány děti, které byly vražděny či zmizely v nenávratnu v rádoby adopci. Přesnou historii se už nikdy nedozvíme, protože nejdůležitější dokumenty shořely v roce 1968 v období pražského jara. Autorka však odvedla obrovskou práci při pátrání v dokumentech, aby nám prostřednictvím knihy mohla přiblížit, jaké zločiny a zvrácenosti se v té době odehrávaly. Nejen těhotným ženám samozřejmě. Nacistický režim byl plný zvěrstev, ale ten komunistický byl stejný…a měli bychom si to neustále připomínat.

Upřímně říkám, že se mi při čtení dělalo nevolno. Je to tak syrově, dramaticky a úderně napsané, že vám bude bušit srdce znechucením. Příběh je totiž inspirován skutečnými osudy politických vězeňkyň a jejich dětí v padesátých letech v Československu. Nedoporučuji tuhle knihu číst slabším povahám či těhotným ženám. A doporučuji všem si o těchto případech najít další informace na internetu. Autorka na konci knihy v doslovu píše spousty dalších informací. Dočtete doslov a najdete další informace, které vás úplně dorazí. Já si knihu zcela sebemrskačsky poslechla i v audio podobě. Načetla ji Vanda Hybnerová a pokud se odvážíte si ji pustit, zaručuji fenomenální poslech. Se slzami v očích a pocitem znechucení.

Knihu vydalo v roce 2024 nakladatelství Host a já moc děkuji za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce.

Lenka Zajíčková