Banderas je Banderas (v HaDivadle)

A byl to lup. Tomáš Sýkora (rovněž člen Husy) nenápadně naváže lehkou konverzaci někde vzadu v poslední řadě a už leze dolu vzduchotechnikou, teda krabicí až k trezoru, kobce banky, teda kulisám z krabic. Krabice nekrabice, stejně se rozhýbou jako škatulata do všech dalších forem, co jen budou potřeba do foroty. Fyzická úprava je holá, prostá, minimální, prostě krabice sem krabice tam. Co proměňuje prostor je imaginace a fantazie. Jelínek si milerád smlsne na jakékoli jazykové hříčce.

Proto lup tam s mincí, abychom se ocitli náhle v místě lupu, kde se potkají dva kasaři (trezoráři) smolaři a skončí tam jako v pasti. Špičkují se a přetahují, ale pod představou blízké smrti se navzájem otevřou, skamarádí a to teprve začíná rej. Mimo kostru lup-ičské scény jsme vynášeni do scén dalších a dalších, aniž bychom se museli nudit v nějakých pauzách. Bláznivý dialog Jelínek-Sýkora doplňuje hrou na akordeon a zpěvem Jana Kalvodová. Na loutky se dostane taky. Kape nám do bot, řekne někdo z dua. A už začíná nová hra. Šílené či spíš šíleně komické, každopádně super loutkové intermezzo.

Nějaký kapitán a kdosi stojí v akváriu, teče jim tam voda. Přibíhá Hurvínek (pokud mě neklamal zrak). Má na stropě kocoura jak prase. Začíná běh na slepičku a kohoutka. Kdo tam tu vodu pouští – Němci. Proč vy Němci? Protože nám zabili Heydricha. Proč ste jim kapitáne zabili Heydricha. Protože byl zlej na Čechy. Proč si byl Heydrichu zlej na Čechy? Protože mi to nařídil Hitler. A proč ty Hitlere…

Tak si podejte ruce, vždyť si to představujete jak já válku. A znova trezor, ale tentokrát plný skečů a předvádění a slovních gagů a vyprávěnek a fantazírování a vtipu. Předvádí se filmy. Vinnetou a jak Spielberg neuspěl v Brně, kvůli opačnému otvírání dveří. A Robocop a nečekaný crossovery, kříženci filmových hrdinů se vším možným. Okamžitá realizace jazykových hříček, to je prostě Jelínkova silná stránka. Pantomima. Parodie na rap. Navlečeno většinou na vícesmysly a kalambůry. V base trezoru dochází kyslík. Hra se extatizuje, nabírá do finiše.

V druhém loutkovém intermezzu se představují všichni slavní filmoví hrdinové – útěkáři z vězení. Connery hned dvakrát. Navzájem se tu ostřelují gejzíry halucinačního humoru. To se nedá jen tak popisovat. Musel bych příliš citovat a to by zas nebylo ono. Finále vrcholí. A je to porod. Místo dvou taškářů dvě holčičky. Dvě Banderasky. A je konec. Hodina natáhnutá na skřipec už povolila.

Ale všechen ten rozehraný prostor ohromné fantazie ještě dlouho taje ve vás, vevnitř, tají se tam a tajnosnoubí s vaším osobním humorem a až se vám povede zas nějaká hláška, nějaký ten dobře ustřižený witz, někoho budete předvádět, pocítíte ještě to kouzlo. Tak si to nenechte ujít.

www.hadivadlo.cz

Autor a režie: Jiří Jelínek
Hudba: Zdeněk Král

Hrají:

Jiří Jelínek

Tomáš Sýkora

Jana Kalvodová j.h.

Shlédnuto představení ze 14. III. 2010

Jan Pecháček