Bard Beedly vs. Albus Brumbál

Dnes se opět podíváme do světa fanoušků Harryho Pottera, a to na doplňkovu knihu k této sérii. Jedná se o sbírku kouzelnických „pohádek“ s názvem Bajky barda Beedleho. Její autorkou je samosebou nekorunovaná královna dětské literatury, J.K.Rowling, jejíž knih se na světě prodaly miliony. Dokonce i ony doplňkové bajky, které právě držím v ruce jsou již třetím vydáním.A to se v letošním roce dočkáme díky Albatros media také  novéjp vydání celé sedmidílné série dobrodružství Harryho Pottera.

Kniha Bajky barda Beedleho se skláda z několika částí, které si vyžadují čtenářovu pozornost. Vezmu je tentokrát podle zajímavosti, nikoli podle samotného pořadí v knize. Chcete-li si nejprve utvořit orientační obrázek sami, doporučuji prohlédnout si ukázkovou kapitolu na stránkách nakladatelství.

Nejzajímavější je pro čtenáře samozřejmě pětice pohádek, které kouzelnické děti zanjí stejně dobře jako mudlové Popelku. Díky Harrymu Potterovi je nám známá poslední pohádka – Příběh tří bratří, který jsme viděli ve filmu Harry Potter a relikvie smrti.

https://youtu.be/FGYvQeF0IvY

zdroj:www.youtube.com

Obstojně si ale stojí i ostatní příběhy. V Čaroději a skákajícím hrnci se čtenář dočte o důležitosti laskavosti a ochotě pomáhat ostatním. Pohádka o Fontáně příznivé sudby zase pomáhá hledat smysl života kolem sebe a sílu ve vlastních schopnostech, nikoli v honbě za mamonem. Mágovo chlupaté srdce je poněkud brutálním vyobrazením důležitosti užívání srdce k lásce, která dodává životu barvy. Vlastně mi svou surovostí připomněla sbírků pohádek Boženy Němcové, které jsem se jako dítě okázale vyhýbala. Královna Alice a chechtavý pařez je jednou z nejvydařenějších pohádek. Svou roli zde hraje slepá hloupost v touze po moci, krátkozrakost šarlatánství i vítězství bystrostrého rozumu.

Za zmínku nepochybně stojí také doprovodné černobílé ilustrace chorvatského kreslíře Tomislava Tomiće, který ve Velké Británii spolupracoval např. s Templar Publishing, Scholastic, Royal mail, Oxford University Press nebo Museum of London.

Poznámky A. Brumbála

Za každým z příběhů (který z původních run přeložila Hermiona Grangerová) následuje komentář Albuse Brubála. Slovy autorky: „ Doufáme, že poznámky pr.Brumbála mezi nimiž nechybí poznámky k historii čar a kouzel, osobní vzpomínky ani doplňující informace ke klíčovým prvkům každého příběhu pomohou nové generaci (…), aby si Bajky barda Beedleho ještě lépe vychutnala.“ Mě samotné nezbývá než poněkud povzdychnout nad tímto počinem, místo nějž bych ocenila třeba i slabší příběh. Své o tom vypovídají komentáře na čtenářských databázích i skutečnost, že na stránkách, kde fanouškové načítají knihy, naleznete jen pětici pohádek. O Brubmálových esejích ani slechu, ani vzdechu. Ačkoli mohla za touto myšlenkou stát dobrá vůle, působí text spíše jako cosi zavánějící literárním rozbor a komerční vatou.

Ty méně čtené části

Jak už tomu bývá, každá kniha má úvodní slovo autora, kterému se málo který čtenář uvolí věnovat svou pozornost. J.K.Rowlingová zde zmiňuje význam těchto pohádek pro kouzelnickou mládež a nezapomíná zdůraznit, že v těchto příbězích „netriumfují hrdinové svou mocí, ale laskavostí srdce“ a dokonce se zde nestkáte ani s princezničkami čekajícími na vysbození. Čarodějky jsou totiž mnohem aktivnější a  soběstačnější.

V závěru knihy pak čtenář narazí na osobní dopis Georgette Mulheirové, která je výkonnou ředitelkou nadace Lumos. Tato organizace se zaměřuje na sirotky v dětských domovech a usiluje o jejich umístění do rodin. Výtěžek z prodeje Bajek barda Beedleho putuje na podporu této nadace.