Berlínská zeď nenávratně padá

Konečný návrh úpravy zákonů zněl celkem jasně: „Pro držitele pasu a víza neplatí žádné omezení ohledně cesty do SRN. Přejít je možné přes jakýkoliv přechod Východním Německem a Západním Německem nebo Spolkovou republikou.“

V šest hodin začínala v Mezinárodním tiskovém středisku v Mohrenstrasse živě přenášená tisková konference. Byl zde i tiskový mluvčí ústředního výboru Günter Shabowski, který se sám 4. listopadu podílel na sesazení generálního tajemníka SED Ericha Honeckera. Ten byl 8. listopadu 1989 nahrazen Egonem Krenzem.

Shabowski byl ten den již unavený, jednání o změně zákonů o opuštění republiky se neúčastnil a zhruba půlhodiny před začátkem tiskové konference zašel do Krenzovy kanceláře, kde dostal informace o úpravě cestování na západ.

Tisková konference začala přesně v šest hodin a unavený Shabowski se pod palbou televizních kamer značně potil. Jako poslední bod oznámil, že následující dokument „má umožnit každému občanovi NDR odjet ze země přes hraniční přechody NDR.“ Následovalo mechanické přečtení formulací, které skutečně umožňovaly možnost JEDNODUŠE VYCESTOVAT NA ZÁPAD.

Shabowski dočetl, svým slovům evidentně moc nerozuměl a tak nečekal žádné dotazy. Novináři však byli u vytržení. Jeden italský novinář se zeptal, zda to opravdu myslí vážně. Shabowski dodal:

„Takže o soukromé cesty do zahraničí lze žádat bez předložení dosud vyžadovaných potvrzení či prokázání potřebnosti cesty nebo příbuzenských vztahů. Cestovní povolení bude vydáno v krátkém časovém úseku. Příslušné odbory pasové a registrační kontroly při obvodních odděleních Lidové policie v NDR jsou instruovány, aby vydávala víza k trvalému odjezdu bez prodlení, aniž by žadatel musel předložit uznatelný důkaz o splnění předchozích podmínek stran trvalého výjezdu.“

Tom Brokaw z americké NBC se zeptal na zcela jednoduchou otázku: „Kdy začne toto nařízení platit?“ Shabowski přehlédl zmínku, že úpravy zákona nabývají účinnosti až 10. listopadu a odpověděl: „Pokud vím, tak, no, okamžitě, bez prodlení.“

Novináři byli ze zprávy zmatení. Prvníinformace podaly až agentury DPA a Reuters, že občané NDR mají právo odjet ze země bez hraniční kontroly. Pět minut po sedmé ale přišla agentura Associated Press s poněkud senzačnějším prohlášením: „Podle informací člena politbyra SED Güntera Shabowského otevíra NDR své hranice.“ Západoněmecká ARD, kterou mohli chytit i občané Východního Berlína, přišla v osm hodin s hlavní zprávou: „NDR otevírá své hranice.“

Novinka se dál prostřednictvím médií šířila po světě. Na východní straně hranic se začaly scházet davy lidí. Pohraničníci už ty nejúpornější pustili. Do pasu jim sice bylo dáno razítko „bez práva na návrat“, ale to v tu chvíli nehrálo roli, měnila se historie.

Krenz musel reagovat, ministr státní bezpečnosti Erich Mielke mu telefonicky vysvětlil situaci. Pomalu si začínal připouštět, že pokus zastavit dav je zbytečný. Později také přiznal, že měl jen dvě možnosti. Buď zavřít hranice pomocí tanků, nebo nechat věci plynout. Naštěstí tanky zůstaly v kasárnách.

Po půl jedenácté přichází ARD s pořadem Téma dne, kde bylo oznámeno: „Dnešní devátý listopad je historické datum: NDR oznámila, že hranice jsou pro všechny otevřené, což mělo okamžitý důsledek: Brány Západu se doširoka otevřely.“

V tu chvíli to sice ještě nebyla tak úplně pravda, davy to ale vyprovokovalo k tomu, aby na hranice přišly a žádaly volný vstup do Západního Berlína. Situace na hranici se stala naprosto neovladatelná. Na Bornholmer Strasse se lidé začali tlačit na hrstku strážných, ti se zoufale snažili udržet pořádek. V půl dvanácté byl proražen plot chránící přechod a lidi se masově drali na kontrolní stanoviště.

Velitel přechodu Harald Jäger zachoval v tu chvíli chladnou hlavu a udělal to nejlepší, co mohl. Nařídil svým vojákům otevřít hranici, aby neriskoval lidské životy. Lidé se bez kontroly pasů dostali na západ. Tisíce lidí se valili do Západního Berlína, zkusit to před pár dny či hodinami, střílelo by se, tomu byl navždy konec.

Do půlnoci byly otevřeny všechny hraniční přechody, lidé se Západu a Východu se radostně vítali. Vzduchem létalo šampaňské. Nesmyslná stavba uprostřed evropské metropole konečně ztratila smysl své existence.

Po jedné hodině v noci je překonána zeď u Braniborské brány, lidé zde šplhají na vrchol zdi, začíná večírek zvaný svoboda. Davy se procházejí územím nikoho na Pariser Platzu, který byl třicet let zastavěn ostnatým drátem, a mohou pokračovat dál do útrob svobodného Západního Berlína. V prvních třech dnech po otevření hranic se na západ dostalo přes dva miliony východních Němců.

Berlínská zeď se řítila nekontrolovatelně k zemi, při této revoluci nepadl jediný výstřel, ačkoli východoněmecká armáda byla v pohotovosti. Stačil jediný rozkaz a mohl se udát masakr. Naštěstí 12 000 vojáků zůstalo v kasárnách. Noc z 9. na 10. listopadu byla jedna velká pouliční párty, vzduchem se šířilo štěstí ze svobody, kterou na dlouhých 28 let znemožnila Berlínská zeď.

Dnešním dnem si Německo připomíná 20 let svobody, které uplynuly od pádu jedné z nejpozoruhodnějších staveb minulého století – Berlínské zdi. Šťastné narozeniny.

Zdroje: Frederick Taylor, Berlínská zeď, BB/art s.r.o., Praha 2008 (z anglického originálu The Berlin Wall, Bloomsbury Publishing Plc, London, 2006)

Michal Prouza

Absolvent žurnalistiky na Fakultě sociálních studií MU a ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě MU. V projektu LaCultura.cz by měl být na pozici šéfredaktora, zkušenosti nabíral šéfredaktorováním mutace časopisu Prvákoviny, občasným přispíváním na web Idnes.cz, psaním na již neexistující vlastní blog, vytvářením PR článků. Web LaCultura.cz vede a provozuje pro zábavu a zájem o kulturu s lidmi, kteří tyto zájmy sdílí také. Zajímá se o kulturu, ženy, pivo, Portugalsko a Web "2.0".