
Problémy s nedostatkem potravin se řeší už od dob, co je lidstvo lidstvem. Díky moderním technologiím, genetice a lidskému géniu jsme se dostali do bodu, kdy s tímto problémem dokážeme bojovat v přiměřené míře. Ovšem japonský národ tomu dal hlavičku. Vymyslel roztomiloučké, možná až moc mazlivé potvůrky, které sní vše kromě skla a kovu zvané BioMeat. Takže odpadků máme tuny, no a najednou díky tomu máme i masa, možná až moc. Jenže co taková byť jen jedna mazlivka dokáže udělat, když se dostane mimo výrobní masokombinát? Nastane přímo královská hostina zvaná BIOMEAT.
Japonsko je známé svou tradicí dovádět věci k dokonalosti. A není tomu jinak ani v tomto případě, ovšem co Akuma-san (rozuměj, „co čert nechtěl“), příroda je mocná čarodějka a proti zemětřesení se místy ani samotné Japonsko nedokáže plně bránit. Bylo to právě ono osudné zemětřesení, které napomohlo k útěku páru BM z našeho ultramoderního, vysoce technicky zabezpečeného masokombinátu. Když se totiž dostane mimo chráněnou zónu byť jen jedno BM, tak je oheň na střeše, tedy spíše je BM všude možně, i na střeše. První, kdo se o jejich nenasytném apetitu může na vlastní kůži, kosti, vlasy, zuby/nehty přesvědčit, je stará protivná bába, která si to upřímně řečeno zasloužila, navíc se nám dostává první pohled na našeho roztomilého zabijáka. Jenže po čemkoliv snězeném se BM dokáže adekvátně namnožit pouhým dělením, a to velmi rychle, přímo před vašima očima, z jednoho je šest, ze šesti je třicet šest atd.
Nebyla by to ovšem manga, aby zde nebyl nějaký ten hrdina, nebo nejlépe rovnou hrdinové. Někdo, s kým můžeme sdílet jejich boj, tedy spíše snahu po přežití v Tokiu zamořeném BM. Zde jsou protagonisty příběhu mladí školáci Shingokun, Banbakun, Maayakun a jejich kamarádka Kanomiyachan. Naši čtyři naprosto obyčejní školáci se setkají s BM v momentě, kdy už je celá jejich škola a vnitřní prostory školy naprosto zahlceny BM. Jediný tajemný Shingokun, jakožto syn vědce, který pomáhal vytvořit BM, ví, o co se jedná, zná jejich slabiny a má aspoň větší přehled než ostatní. Je důležité zmínit, že ono BM sice každý v Japonsku jí, ale všichni si myslí, že to jsou snad nějaké super krávy, a ne malí všežravci, tudíž nikdo zpočátku neví, co ty malé hnědé mršky jsou. BM se nám rychle množí a brzy jsou jich tisícovky a miliony. Naštěstí nám příroda, nebo spíš genetické inženýrství, dalo malou výhodu, protože ve slunný den se BM zatočí do klubíčka a jsou dormantní. Ovšem i v tomto stavu dokážou být aktivní při zaregistrování bližšího pohybu, následná akce z jejich strany nemá pro cokoliv v pohybu dobrý konec.
Nebudu zde více prozrazovat děj, spoilers my dear. Celá manga Bio Meat je rozdělena na tři dějové archy, které mají 12 dílů a čítají zhruba 2208 stran. Autorem je Fujisawa Yuuki, jehož mangy jsou známy svým aspektem survival hororu a protagonisty, kteří jsou jako vy nebo já. Celá manga BioMeat má šťastný konec, ke kterému vás dovedou dobře napsané postavy, vyvíjející se spolu s další otočenou stránkou, a dočkáme se i hrdinských momentů sebeobětování, těch je docela dost. Kresba je vcelku klasická, což jen pomáhá se zaměřit na děj a postavy.