Labyrint: Útěk – souboj dvou postojů

Tma. Polovědomí, křeče, železné rachocení nákladního výtahu, děs, ztráta paměti. Tak začíná filmový přepis prvního dílu úspěšné knižní trilogie Jamese Dashnera. Thomas (Dylan O’Brien) je vyvržen nákladním výtahem z podzemí doprostřed komunity, která žije na prostranství obklopeném vysokými zdmi. Ztratil paměť, v první chvíli nezná ani své jméno, a tím méně chápe, co tu dělá a kdo jsou lidé, mezi které se dostal. Časem zjistí, že touto cestou se sem dostali všichni, první už před třemi lety. Tato skupina lidí v čele s vůdcem Albym (Aml Ameen) má přesně stanovená pravidla, díky kterým může v takovéto situaci přežít. Zároveň hledají cestu ven. Každé ráno se zdi otevřou a určení, fyzicky zdatní jedinci-běžci, se vydají ven, kde je obrovské bludiště, které se navíc každý den mění. Večer se zdi uzavřou a kdo v bludišti zůstane, nepřežije. Tento stav se s příchodem Thomase a později i dívky Teresy (Kaya Scodelariová) začíná ale dramaticky měnit…

Komunita žijící mezi zdmi přísně dodržuje pravidla stanovená svým vůdcem Albym. Ten byl prvním obyvatelem tohoto prostoru a byl schopen přežít zde měsíc o samotě. Když se objevil další chlapec, Alby si uvědomil, že jedině pořádek a disciplína jim umožní  přizpůsobit se a přežít. Při příchodu Thomase už je jejich společenství pevně organizované a každý je přiřazen nějaké skupině, která má svoji úlohu. Thomas je však jiný než ostatní. Přizpůsobení se v každé situaci a dodržování řádu není jeho životním stylem. Snaží se poznat, co se vlastně děje a přijít na to, jak z toho ven. Tím vzniká konflikt mezi ním a Gallym (Will Poulter), pro kterého jsou pravidla zákonem, a místo, kde se nachází, považuje za svůj domov. Nejspíš už ani nevěří, že by se mohl odtud někdy dostat pryč.

Trochu mi to připomíná život za železnou oponou, neblahé paměti. Někdo se spokojil s domovem, jaký je, protože nevěřil, že to může být někdy jinak, a nechtěl nic měnit. Jiný se s tím nespokojil a hledal cestu ven, často i za cenu boje a obětí. A všem vládla neviditelná ruka Strany. Kdo dodržoval pravidla, měl klid. Kdo ne, musel nést následky. Ale to už je jiná historie…

Zde vlastně nikdo neví, kdo je strůjcem prostoru a podmínek, v nichž žijí. Jen Thomas se časem začíná ve svých snech vzpomínat na minulost, byť velmi málo a těžce. Po příchodu Teresy se jeho rozpomínání urychlí, čímž se také začne posouvat děj a konflikty se začínají přiostřovat. I prostředí se chová jinak než dřív, což těm, kteří chtějí jen přežít a dodržovat pravidla, nepřeje. Ke konci dochází k několika čím dál neuvěřitelnějším dějovým zvratům. A protože se jedná o první díl trilogie, konec je otevřený.

Technické zpracování je velice působivé, herecké výkony velmi dobré – asi i proto, že herci kvůli autentičnosti prožitku prodělali před natáčením jednodenní kurz přežití. Ale hlavní představitelé – Dylan O’Brien (seriál Vlčí mládě), Aml Ameen (Komorník), Will Poulter (Malý Rambo, Millerovi na tripu), Thomas Brodie-Sangster (Láska nebeská, Hra o trůny) a Kaya Scodelariová (TV seriál Skins) nejsou žádní herečtí nováčci. Režisér Wes Ball sice natáčel celovečerní film poprvé, ale od autora knižní předlohy sklidil chválu už jen za to, jak vystihl jeho vizi. Pro mě neměl film hluchá místa, dokázal jsem udržet pozornost po celou dobu promítání, i když v sále bylo teplo a minulou noc jsem spal jen čtyři hodiny.

Labyrint: Útěk (Maze Runner)
USA, 2014, 114 min
Režie: Wes Ball
Předloha: James Dashner (kniha)
Scénář: T. S. Nowlin, Grant Pierce Myers, Noah Oppenheim
Kamera: Enrique Chediak
Hudba: John Paesano
Hrají: Dylan O´Brien, Thomas Brodie-Sangster, Kaya Scodelario, Will Poulter, Chris Sheffield, Patricia Clarkson, Aml Ameen, Don McManus

Petr Vít

Jsem nyní nepracující důchodce, užívající si zbytku života, příležitostný webmaster, profesí správce IT, duší hudebník. Co mám rád, možná poznáte z mých recenzí...