Čaj o páté s Terezou Matouškovou

Dnes se na Čaj o páté zastavila Tereza Matoušková, autorka známé fantasy serie Podmoří.

Na začátek klasická otázka: jak jsi se dostala k psaní?

Když jsem v pěti letech dostala ve školce omalovánku, nestačilo mi ji vybarvit, musela jsem tam doplnit něco svého. Stejné to bylo s pohádkami – když jsem nebyla spokojená s koncem, nahradila jsem ho jiným. Pak jsem si začala vymýšlet příběhy vlastní. Pravidelně jsem začala psát někdy ve třinácti letech.

Kde bereš inspiraci?

Inspirace ke mně většinou přichází sama a obvykle se skrývá na těch nejneočekávanějších místech. Třeba v přelidněném obchodňáku. Na autobusové zastávce. V kanceláři. Zní to banálně, ale zdá se mi, že mozku se prostě nejlépe vymýšlí příběhy, když se trochu nudí.

První dvě knihy jsi vydala vlastním nákladem, další už ve vydavatelství. Jaké jsou podle tebe mezi těmito dvěma způsoby rozdíly?

Jako autor, který si zvykl, že mu jeho knihy bez problémů vycházejí v nakladatelství a dostává za ně honorář, nemůžu odpovědět jinak, než že je rozhodně lepší vydávat knihu v nakladatelství. A i když pomineme finanční stránku, nakladatelství zajišťuje vše od redakce, přes tisk, po distribuci knih do knihkupectví.

Abych vše uvedla na pravou míru – ty dvě knížky vlastním nákladem jsem vydala kdysi v pubertě, v dobách, kdy byly projekty jako „Knihovnička“ nebo „Nová forma“ ještě v plenkách. Od té doby uběhlo hodně vody, situace se změnila, na trh pronikly třeba e-booky. Vydávání vlastním nákladem člověka naučí pokoře. Zjistí, kolik to všechno dá práce, že to stojí hodně peněz a jak strašně těžké je získat na začátku čtenáře. A nikdo mu nepomůže, nemá na koho své neúspěchy svádět.

Kromě knih publikuješ i povídky. Dají se někde přečíst?

Většina povídek z posledních let mi vyšla v různých žánrových antologiích. Za zmínku stojí počiny slovenského vydavatelství Hydra, třeba Rozmarná fantastika, která obsahuje průřez soudobou československou humornou sci-fi a fantasy.

Každý spisovatel kromě psaní věnuje hodně času i čtení. Jaký žánr čteš nejraději?

Upřímně – posledního půl roku jsem četla hlavně rukopisy, které jsem dostala na posouzení nebo na redakci, jenom tak pro radost jsem toho mnoho nestihla. Ale stále si ráda přečtu dobré sci-fi nebo fantasy.

Která knih je tvá nejoblíbenejší a proč?

Myslím, že celou mou generaci nejvíce ovlivnily knihy J. R. R. Tolkiena. Kromě něj miluji třeba Eriksona, Andersona, Powerse, Gaimana, Martinovy povídky (Písečníci),… Je toho moc.

Máš teď rozepsanou novou knihu? Jestli ano, prozradila bys o ní něco?

Asi před měsícem jsem dokončila Válku zrcadel, která vychází teď v dubnu. Je to první román, který se neodehrává v mém „domovském“ světě Podmoří. Ocitáme se ve světě, který je stižen invazí démonů, všechno se postupně rozpadá, dochází čas. Hlavní hrdinkou je čarodějka mnoha tváří, která se snaží zachránit, co se dá.

Jaké cíle by jsi chtěla dosáhnout ve své spisovatelské kariéře?

 Napsat nějakou hezkou rozbujelou knižní sérii, podle které by natočilo HBO seriál. Co jiného si dnes může fantasy spisovatel přát?

Je něco, co bys poradila začínajícím autorům?

Dělejte všechno proto, abyste začínajícími autory nebyli. Ne, vážně, být začínajícím autorem je hrozně těžké a je to jedna velká mizérie. Nikdo o vás nestojí a musíte od publikujících autorů poslouchat spoustu blbých rad, které vám připadají, jako že jsou naprosto k ničemu.

Chtěla bys na závěr odkázat něco svým čtenářům?

Mějte se krásně, buďte na sebe hodní a pouštějte v autobuse sednout důchodce a těhotné maminky.

Zdroj obrázku: citybee.cz

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis