Proroctví padající hvězdy

Středoškolačka Ana se trápí kvůli svému bývalému klukovi Štefanovi. Od té doby, co se na ni vykašlal, jí nic nejde a nic se jí nedaří. Pak je ještě navíc čeká společný studijní výlet, kde bude muset koukat na to, jak Štefan flirtuje s ostatními spolužačkami. Koho by mohlo jen napadnout, co skupinku mladých studentů potká na cestě po středověkých hradech se zastávkou v jeskyních s termálními prameny. Právě v jedné z nich se odehraje příšerná událost, která se vymyká veškerému logickému chápání. Namísto prosluněného léta se propadnou do krajiny zapadlé sněhem, kde mezi sebou svádějí krutý boj rytíři s nelítostnými Vikingy.

Skupinka zmatených studentů se ocitá v ohrožení života, a to nejen proto, že je mohou tyto tlupy krvelačných bojovníků zabít, ale také proto, že se v zimní krajině objeví pouze v plavkách. Zima se stává nesnesitelnou a studentům hrozí smrt podchlazením. Co víc, pomoc nenaleznou ani u obyčejných obyvatel – ti totiž Anu, za její vzezření, považují za čarodějnici a s těmi, jak je známo, se v minulosti zacházelo velice krutě. Je tu ještě jedna zásadní věc. Ana na sobě pozoruje jisté změny, skokem do minulosti se jí dostává výjimečné schopnosti, kterou naplno využije právě ve chvíli, kdy jí půjde o krk.

Jedinou spásou na záchranu a návrat z minulosti zpět domů, je rytíř Leon. A Leon byl pro mne prototypem opravdového rytíře – chrabrý, odhodlaný, odvážný, přitom citlivý a galantní. Podaří se těmto dvěma odlišným světům překonat všechny překážky, předsudky a obrovskou nedůvěru ve prospěch záchrany mladých životů?

Young adult román „Proroctví padající hvězdy“ novozélandské autorky Rachel Craw stojí na zajímavé myšlence – cestování časem, což je něco, co mě vždy fascinovalo. Ze začátku mi trvalo se začíst, ale po pár stránkách se děj plně rozjel. Jen s  hlavní hrdinkou jsem si neuměla vytvořit vztah. Hodně mě zaujal způsob dorozumívání v tomto paralelním světě. Ať totiž člověk mluvil jakoukoliv řečí, ten, který poslouchal, ji slyšel ve svém rodném jazyce. Tohle by bylo skvělé! Všechno ostatní, co studenty potká, už však záviděníhodné rozhodně není.

Co mě dokázalo do děje vtáhnout, byly perfektní popisy dobové středověké atmosféry, jež byla krutá, drsná a rozhodně se s nikým se nemazlila. Neznala slitování. Právo přežít měli jen ti nejodolnější. Avšak ani zde nechyběly vtipné scény. Bavilo mne zejména střetávání minulosti s moderními vymoženostmi.

Konečnou otázkou zůstává, zda se Ana bude chtít nakonec domů opravdu vrátit, protože v téhle nehostinné krajině i době nalézá něco, co stojí za zvážení, zda zde přeci jen nezůstat.

Knihu vydalo nakladatelství Cosmopolis.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Grada.cz.

Denisa Šimíčková