Compromysh – Životní cesta je jeden velký mejdan století

Ahoj kluci.

Tomíno: Ahoj

Luboš: Ahoj

Otázka na úvod. Před několika měsíci to vypadalo, že kapela Compromysh definitivně skončí, ale přeci jen jste se na pódia vrátili. Mě by ale zajímalo, zda si dokážete představit život bez kapely?

Tomíno: Dobrá otázka, ale jak jsi říkala, před třemi čtyřmi měsíci to vypadalo, že kapela opravdu skončí a myslím si, že nebýt Luboše a Nelči, tak by to tak i bylo. Protože podle mého nám dali sakra velký elán a sakra velký náboj k tomu, abychom hráli dál.

Luboš: Já hraji ještě v jedné kapele – Nemobius a tam ne že by to bylo špatný, ale nebylo moc hraní a  zkoušky bída. No a pak se ozvali kluci, jestli bych neměl zájem.

Dobře, ale dokážete si představit život úplně bez kapely. Že byste úplně skončili s hraním ?

Luboš: Za mě asi ne.

Tomíno:  Za mě taky ne.

Když jste se vrátili, čekalo vaše fanoušky překvapení v podobě druhého kytaristy. Co vás vedlo k tomu do původně rodinné kapely přibrat někoho „cizího“ ?

Tomíno: Neřekl bych, že je Luboš cizí. Kapely Nemobius – Compromysh jsou propojený. No a v létě slovo dalo slovo. Jde hlavně o kamarádství, už to není prostě jen rodina.

Luboš: Ale zatím nás všichni znají jako rodinnou kapelu, i nás jako rodinnou kapelu představují.

Tomíno: Proto, že v ní je Luboš a Nelča, tak už to rodinná kapela není a myslím si, že už ani nikdy nebude. Nebo takhle: chyběla nám ta energie v podání Luboše a Nelči.

Tak dobře, nedá mi to se nezeptat Luboše. Jak to vnímáš ty? Jaký to bylo pro tebe přijít do kapely, o které, jak ty sám říkáš, se hovoří jako o rodinné, a která takto nějakou dobu funguje?

Luboš: Zatím jsem s nikým nemluvil, takže nevím, jak mě lidi vnímají. Ale za sebe můžu říct, že zatím dobrý.

Z Alba „Za zdí“ pochází i písnička s názvem Compromysh, kde jsou postupně představeni jednotliví členové kapely. Plánujete tento song přetextovat a obsadit do něj aktuální sestavu ?

Tomíno: Chceš říct, jak ta písnička zní teď?

Takže už to máš přetextovaný?

Tomíno: Ano. „Jeden vedle druhýho“ na basovku hraje Tomíno, na kytaru Ladys a Bodom, Nelča drží mikrofon.  U bicích Pírečka a u stolu sklenku vínečka.

A plánujete to zařadit i na CD nebo je to jen tvůj momentální výplod fantazie?

Tomíno: No hrát to možná budeme, tedy pokud se to bude líbit, ale na CD asi ne. Ta písnička je stará, ještě z dob se Soukym a mění se to podle aktuální sestavy.

Dobrá, zpátky k dnešku. Ve Vagonu hrajete po více než třech letech. Jak vnímáte to, jakým směrem se kapela za tu dobu posunula ?

Tomíno: Protipolitické songy nahradily songy s nádechem romantiky a životních strastí.  Dřív to byl takovej punk – punkrock, teď se to postupně vyvíjí do rocku až poprocku.

            Za poslední týden nebo tak nějak celkově je na vašem bandzone profilu nejhranější skladbou „Black day and black night“ . Kdybyste se měli vy sami vžít do role hudebních kritiků, kterou skladbu považujete za nejpovedenější a kterou naopak za nejméně zdařilou?

Luboš: Tak pro mě jako předchozího posluchače je nejzdařilejší určitě „Úděl vojáka“ a nejméně? Tak nad tím jsem popravdě nepřemýšlel.

Tomíno: Na tu si posluchači musí počkat. Protože podle mého názoru to bude ta, kterou budeme asi příští rok vydávat jako singl. A z těch současných? „Holka od vedle“ to byl takový comeback kapely, ale jinak asi taky „Úděl vojáka“ a nejméně „Závislák“, ale tak to je, co člověk – to názor.

Vaše album „Životní cesta“ vyšlo pouze online. Plánujete i lisovanou edici ?

Tomíno: Je možnost nechat udělat 300 ks za nějaký obnos a asi do toho půjdeme, ale to je všechno spíš otázkou začátku příštího roku.

Když už jsme tedy zmínili album “Životní cesta“, co nějaký nový videoklip? Přeci jen od natáčení „Holky od vedle“ uplynula už nějaká doba. Natáčelo se v Příbrami. Plánujete zase natáčení v Příbrami nebo zvolíte natáčení v interieru?

Luboš: Byl tu návrh udělat nový videoklip. Dokonce jsme se i shodli na, že bychom ho mohli udělat na písničku „Mejdan století“, akorát se nedomluvilo, jakou formou se to bude dělat.

            Ale když si vezmu text písničky, tak bych čekala, že se bude natáčet na koncertě.

Luboš: My jsme mysleli, že by bylo celkem fajn, kdyby tam kapela nevystupovala. Ale je to jen návrh.

Tomíno: Já bych to upřesnil. Ty návrhy jsou dva. První je dobrý a druhý ještě lepší a teď jde jen o to se dohodnout.

V rámci „Životní cesta tour“ máte za sebou hraní v Rokycanech, Klatovech a Příbrami. Který z těchto koncertů vás nejvíce „překvapil“?

Luboš: Tak hezké to bylo v Rokycanech, protože jsme hráli v příjemným klubu a pak samozřejmě Příbram.

Tomíno: Jde o to, že v  Příbrami jsme hráli až nakonec po kapele Jaksi taksi a o to víc jsme si vážili lidí, kteří tam s námi zůstali do konce.

V Rokycanech jste hráli s kapelami Headdown a Budulínek, v Příbrami s Jaksi taksi a SnadnoNaDno a v Praze vás čeká hraní s Psíma kšírama a Negativem. Kdybyste si ale mohli vybrat jakoukoli tuzemskou kapelu, se kterou jste ještě nehráli, s  kým byste si chtěli zahrát ?

Luboš:  Jedna z mých nejoblíbenějších kapel je Rimortis, takže určitě s nimi.

Tomíno: Rimortis a kdyby to vyšlo, tak  i s  Kreyson. A já věřím, že se jednou povede takovou akci uskutečnit.

Než k vám přišel Luboš, hrál s vámi na klávesy krátce i Milan Brettl z kapely Alexxia, koneckonců na albu Životní cesta je několik songů s klávesovými party. Plánujete se do budoucna porozhlédnout po nějakém klávesistovi, nebo je aktuální sestava dvě kytary, bicí a basa konečná?

Tomíno: Pokud bude takových písniček víc, rádi bychom zapojili Nelču coby klávesistku.

Luboš: Jde především o to, kam pak budeme směřovat, protože klávesy muziku hodně změní i žánrově. Takže potom z nějakého pop punku se můžeme posunout někam úplně jinam.

Dobře, mám tady pro vás otázku na závěr. Co vy a plány kapely do budoucna a co byste vzkázali vašim fanouškům?

Luboš: Pokud vše půjde podle plánu, tak bychom rádi v roce 2014 udělali lisovanou edici Životní cesty, potom chceme nahrát nový singl a samozřejmě i ten klip. A jinak budeme doufat, že se hudba bude líbit, a to i s novým singlem.

Tomíno: Určitě souhlasím s tím, co říká Luboš. Nejdřív chceme udělat CD,  pak dojedeme tour a pustíme se do klipu. A fanouškům bych rád vzkázal, ať si užívají večery a mejdany, protože život má být jeden velký „Mejdan století“.

Tímto děkuji klukům za rozhovor a přeji jim spoustu úspěchů a spoustu fanoušků, se kterými budou moci prožívat i nadále svůj velký Mejdan století.

Marie Hartmanová