Mary, to je ale pěkná kočka … nebo snad jehně?

Mary Got No Lamb je již třetí singl z alba Ace kapely Scooter. Vyšel 6. května 2016. Možná není náhodou, že tato skladba je i třetí v pořadí v seznamu skladeb jmenovaného studiového alba. Jak se můžete dočíst v recenzi, písničku jsem na singl vůbec netipoval, zdála se mi jako typická albová skladba. Je ale pravda, že mezi fanoušky je to oblíbený kousek (jak ukázal drobný výzkum na Facebooku skupiny) a Scooteři jej zařadili i do svého repertoáru na posledním turné. Asi se to dalo čekat.

Zdroj obrázku: Oficiální Facebook kapely Scooter

Pěkně postupně: Co je ta Mary vlastně zač?

Nemusíte být mistry v angličtině, aby vás hned trklo, že ten název singlu je naprostý nesmysl – v překladu Mary nemá žádného beránka. Ale nedivme se, však Scooteři jsou autoři i mega hitu How Much Is the Fish?, který v překladu znamená: Kolik stojí ryba? No řekněte, pojmenovali byste tak svoji vlastní písničku? :-) Jenže tato absurdita není jen takový výkřik do tmy, v textu je blíže vysvětleno, že Mary je fakt supr děvucha, kterou by chtěl každý muž mít, jenže je pozdě, už ji má H.P. (zpěvák kapely). Mary je prostě kočka (v angličtině tato lichotka zní chick neboli kuře), takové naše kuřátko. Zmínka v textu: „Mary nemá žádné jehně, ale to nevadí, já jsem stejně spíše na kuřecí.“, nám vlastně rozluští celý název písně. Jedná se o slovní hříčku, která však nedává vůbec smysl, jak se dalo čekat. :-) Záleží na překladu a na tom, nač při poslechu zrovna myslíte. Buď se vám vybaví jinak pojatá lichotka dívce (místo kočičky, kuřátka jí oslovíte jehňátkem) nebo se vám sbíhají sliny z představy, jak vám sličná servírka jménem Mary přinese pod nos talíř s kuřecím masem, neb jehněčí došlo. :-D

Dvě různé Marušky, která z nich je hezčí?

Scooteři jako vždy překopali původní albovou verzi a zásobili nás verzí novou. Jako vždy došlo k rozdělení fanoušků na dva tábory podle toho, jaká verze se jim líbí více. A jako vždy tu hrozilo reálné riziko, že nová verze bude horší.

V recenzi alba píšu, že v refrénu skladby zní vymakaný HPV (High Pitched Voice = „šmoulí hlas“). Ten byl nyní změněn tak, že ho posadili o trošku výš. Nezní špatně, ale zcela se z něj vytratil ten sex appeal, kvůli němuž jsem refrén tak miloval. Tento refrén už není ničím zvláštní, zní stejně jako ostatní písničky od Scooterů, v nichž je HPV. Tento krok absolutně nechápu.

Další věc, kterou mi hlava nebere, proč naopak neměnili melodii po refrénu. Je moc obyčejná, nedokáže nabudit, pobrukovat si ji nebudete. Jen je opět trochu výše.

A do třetice třetí změna – H.P. kompletně přezpíval své vokály. Ne že by snad změnil text nebo nějak výrazně upravil sloky, text je naprosto stejný, jenom je prostě nahraný znovu. Ale proč? Stejně jako HPV, sloky fungovaly dobře. Ten nový hlas H.P.-ho je nezajímavý, nahraný jakoby „na první dobrou“.

Na všechny tyto změny se dá naštěstí zvyknout, časem ani nepostřehnete výraznější rozdíly a někdo si těch změn možná ani nevšimne, jelikož jsou fakt minimální. Vrtá mi proto hlavou, proč tu písničku předělávali, když ji vlastně ani moc nepředělali. Nebo proč ji neudělali komplet novou?

Nechci ale být neustále pesimistický, zvlášť ne vůči skupině, kterou mám tolik rád. Řeknu to tedy jinak – jsem rád, že Scooteři pokaždé dělají nové verze singlů. Dávají si s tím tu práci i když by vůbec nemuseli. Ne vždy je to změna k lepšímu, ale vždycky je zajímavé pozorovat, jak danou skladbu změní. To jiní hudebníci vydávají rádoby singly tak, že pouze řeknou, ať jim z alba v rádiu hrají skladbu číslo 3 místo již ohrané desítky.

Písnička zní na albu hodně dobře, jenže jako singl nefunguje. Nicméně Scooteři zachovali posloupnost singlů a opět vydali pecku, která nápadně připomíná jejich starší kousky, žádná nová taneční modernita. Stejně jako předešlé Riot a Oi. Hezké gesto všem fanouškům!

Už se z toho stal standard, bohužel, příště už nebudu vůbec zmiňovat, že singl vyšel pouze digitálně, CD už holt nejsou v kurzu. Zvláštní, že poslední dvě alba vyšla na vinylových deskách v rámci sběratelské edice i když už je to dost zastaralé médium, které potěší snad jen ty nejzarytější hudební nadšence, kdežto CD singly, které by své kupce nepochybně také našly, se již nevydávají. Proč neudělat limitovanou sběratelskou edici o 500 kusech?? Všichni by byli spokojení. Fanoušci by se nažrali a Scooter by zůstal celý…

Na singlu najdete celkem 3 verze skladby: Single Edit jsem vám popsal, Extended (prodloužená) je stejná jako rádiovka, jen byl přidán rozjezd a dojezd a Arena Mix je v podstatě prodloužená verze s instrumentálními slokami. Opět se pokusím být pozitivní: I když jsou další dvě verze vydatně odbyté, jsem rád, že Scooteři ještě stále singly jako takové vydávají, že to není opět tak, že by jen libovolnou skladbu z alba začali nazývat novým singlem a vůbec by se netrápili s produkcí nových remixů. Zní to možná zoufale, ale pořád lepší špatné singly než žádné singly. Toť můj názor.

Ještě by se hodilo zmínit, že refrén skladby je převzatý z písničky ze 70. let Arms of Mary od kapel Sutherland Brothers a Quiver. Líbezný text v refrénu a oplzle vulgární sloky spolu dohromady vytvářejí hezký kontrast.

Jehňátka kam se podíváš

Obálka singlu je stylová – kolem slečny (nejspíš Mary) jsou roztomilí beránci. Sama Mary má masku ovečky. Obálka hezká, plní svůj účel, ale trochu mi tam chybí karetní motiv z obálek předchozího singlu Oi a alba Ace. Nevadí, příště.

Už to sice všechno známe, ale pořád nás to baví

Poslední videoklip k singlu Oi jsem vychválil a stále ho mám moc rád. Baví mě na něm hlavně jeho originalita a neotřelost ve srovnání s ostatními videi od Scooterů. No, ale, Mary, hmm, zase obyčejný klip. Mám pocit, že záběry z koncertní show a holky motající se kolem Scooterů jsou snad v každém jejich klipu. Konkrétně tohle video se mi líbí, i když je to na stejné brdo, ale přesto by to chtělo trošku zapracovat nad novými nápady, ne jen opakovat totéž. Velice chválím zapojení Phila a Michaela do děje, kteří konečně jen tak tupě nepřihlížejí H.P.-mu, ale taky s holkama paří. A absolutní špica (jen pro všímavé) jsou karty z limitované edice alba Ace, které si tam taky zahrály – super, nečekal bych to! Shrnuto, podtrženo, nakonec není tak úplně blbý nápad uskromnit se pouze na jeden hotelový pokoj a v něm natočit kalbu. Holek je tam plno (některé mají na sobě i příhodné masky oveček) a všechny na vás skrz monitor vyzývavě pokukují, což zřejmě ženské publikum neocení, každopádně mně se to zamlouvá. :-) Takovéhle koketování s mírou, kdy na každém druhém záběru na mě nekouká zadek či prsiska, je zcela v pohodě. Jen by tam nemuselo být tolik blikajících prostřihů, zvlášť ve tmě se na ně nedívá moc dobře.

Slovo závěrem

Scooteři si sami sobě během svých plodných let nasadili vysokou laťku, kterou v poslední době nedokáží překonávat. Nejde ani tak o kvalitu písniček, spíše o celkový přístup k práci. Evidentně odbyté singly (bez pořádných remixů, B-sidů, pouze digitální), někdy i obálky alb a singlů, laciné videoklipy a stále ty samé skladby hrané na koncertech. Kam se poděla všechna kreativita, kam zmizlo to jejich nadšení? Je ale potřeba si uvědomit, že když skupinu hodnotíme na základě její dlouholeté kariéry, je pochopitelné, že kluci už nebudou válet jak v devadesátkách. Nelynčujme je neustále za to, že dříve byli lepší, berme je s nadhledem, hodnoťme je „tady a teď“. Už to nejsou ti draví Scooteři, na něž jsme byli zvyklí, ale to určitě neznamená, že už stojí za nic! Staré skladby a klipy nám přece nikdo nevezme. Těm nejvíce ortodoxním můžu vzkázat jen toto: Když už vás Scooteři vážně nebaví, no tak přestaňte poslouchat jejich novou tvorbu a těšte se z toho, co všechno za svůj život vyprodukovali.

PS: A dál?

Ace sice není vrcholným albem, ale je tam ještě dost kousků, které by se hodilo zesinglovat. Já jednoznačně navrhuji pecky Birdwatcher a Stargazer!

Jiří Sobota

Zaměstnání: sociální pracovník; záliby: poslech hudby (převážně kapela Scooter), sbírání hudebních CD, skládání hudby (hudební projekt ZoneX), tvůrčí psaní (recenze, povídky, texty), focení + natáčení, Playstation 1, turistika, dobrovolnictví - aktivizační činnosti se seniory, příležitostně film, divadlo, kniha