Lukáš Meisel:,,Nechávám život spíše spontánně plynout.“

Jistě každý začínající novinář jako já má trochu obavy, když se chystá s někým udělat rozhovor. Mít připravené otázky je samozřejmostí, důležitější ale je, aby se ten někdo rozpovídal natolik, aby vám otázky stačily a nemuseli jste improvizovaně vymýšlet další. V případě Lukáše Meisela se ovšem rozhodně nebylo čeho obávat. Lukáš byl sympatický a upovídaný, tudíž ideální pro rozhovor.

V kolika letech jsi začal psát knihu?

V šestnácti, ale dopsal jsem ji až v osmnácti. Nevěnoval jsem se tomu totiž ustavičně, což příběhu určitě neprospívá, ale nakonec to nějak dopadlo. Teďka už jsem o něco starší a snažím se v tom mít trochu řád. Příběh je dobré psát v kuse, tak se už o to snažím, pokud se do něčeho pustím.

Co tě vedlo k tomu, abys knihu napsal? Proč ses rozhodl ji napsat?

Ten nápad, že bych chtěl napsat nějaký delší příběh vhodný na knížku, se ve mně zrodil asi ve dvanácti letech. Něco jsem tehdy zkoušel, ale nic z toho nebylo, tak jsem se k tomu vrátil až na střední, kdy jsem dostal nápad na Odvetu keltů.

Proč zrovna žánr fantasy?

V té době mě fantasy hodně bavilo. Hlavně „upířina“. Mermomocí jsem chtěl napsat něco o upírech.

Co tě při tvorbě inspirovalo?

K základní myšlence v Odvetě keltů mě inspirovala mytologie a filosofie kolem upírů obsažená v knížce Petra Štěpána – Kniha Nosferatu: Vampýrská bible. Konkrétně to, že osudem upírů je jednou nastolit věčnou noc a vyjít svobodně na povrch. V Odvetě keltů je také použita jedna modlitba z Knihy Nosferatu.

Jak dlouho trvalo knihu vydat?

No příběh jako takový ležel v přítmí šuplíku čtyři roky po dokončení. Všechno se dělo hodně pomalu, chtělo přepsat rukopis do počítače, opravit chyby, nakreslit a zpracovat obálku a hlavně sehnat finance na výtisk. Když už všechno tohle bylo připravené, bylo už samotné vydání rychlé. Nakonec jsem ale rád, že jsem Odvetu keltů vydal právě až teď. Myslím, že to tak mělo být a knížka je ve správný čas na správném místě.

Na návrhu obálky ses podílel? Nebo si to nechal čistě na grafikovi?

Jen jsem mu popsal svou myšlenku, jak by to mělo vypadat. Jinak už jsem to nechal celé na něm a musím říct, že výsledek byl nad má očekávání. Obálka knížce dodala tvář a to přesně takovou, jakou potřebovala a jakou si žádala.

Jak na tvůj úspěch reaguje rodina, přátelé a okolí?

Tak určitě pozitivně. Jsou nadšení a ti, co mě neznají lépe, řekl bych i docela překvapení. Ale všechno je teprve na začátku. Jedna věc je knížku vydat, druhá ji prodat.

Přál sis už od malička být spisovatelem?

Jak už jsem říkal, odhodlání začít psát se ve mně probudilo okolo dvanácti let. Tehdy jsem věděl, že to jednou přijde. Ale je pravda, že jsem od malička hodně četl, což pro mě byla určitě dobrá průprava k samotnému psaní. Ono děti jako takové se učí všechno daleko rychleji než dospělí a to, co získáte v dětství, se do vás vryje jako do skály.

Co plánuješ do budoucnosti? Jaká bude tvoje další kniha? Kdy ji můžeme očekávat?

V příštích knihách bych chtěl inspirovat lidi svým globálním a nezaujatým pohledem na svět. Další knihu už mám napsanou, jen přesně nevím, kdy vyjde. Všechno má svůj čas. Můžu jen prozradit, že se bude jmenovat „Kniha pokušení“ a bude se jednat o soubor povídek o lidském hříchu, smýšlení a karmě, která lidem nedovolí odejít ze hry bez úhony. V čtenáři by poté pointa obsažená v každé z povídek měla vyvolat jakési uvědomění si skutečnosti. Povídky jsou zcela smyšlené, většinou o životě, alkoholu, drogách, sexu, sociálních problémech společnosti atd.

Chtěl bys být i povoláním spisovatel, nebo si to ponecháš jen jako koníček?

Koníčkem by pro mě psaní bylo, i kdybych se jím živil a jestli někdy budu? To nikdo neví. Nad takovýma otázkama nepřemýšlím. Nechávám život spíše spontánně plynout.

Proč ses rozhodl pro vydavatelství Repronis? Zvažoval si i jiná vydavatelství?

No hlavně jsem chtěl spolupracovat s nějakým lokálním nakladatelstvím, které má nějaké renomé a Repronis se mi jevil jako nepříhodnější, co se Ostravska týče a myslím si, že jsem vybral dobře. Spolupráce byla velmi vstřícná a svižná, což nebývá u všech nakladatelství zvykem.

Křest knihy sis organizoval sám?

Ano, organizoval. Křest proběhl  4. prosince 2012 v prostorách hlučínského zámku. Byla to taková komorní akce a myslím, že se moc povedla.  Odvetu keltů mi pokřtila skupina „Ostrá tráva“, která hraje irsko-skotský folkrock, přičemž i vystoupili, což bylo takové tématické vůči knížce a dodalo to tu správnou atmosféru. Výtěžek z akce jsme poté věnovali na Fond Ohrožených dětí „Klokánek“.

Povídání s Lukášem bylo moc příjemné. Nezbývá, než poděkovat za rozhovor a popřát hodně štěstí do dalšího psaní.

Veronika Breuerová