Xindlovský test kvality
„Dobrá písnička se prej pozná podle toho, že je dobrá, i když ji zahrajete jenom s kytarou,“ těmito slovy začíná Xindl X promluvu k posluchačům své nové desky. Na několika řádcích uvnitř papírového obalu se autor svěřuje fanouškům, proč zvolil právě akustické předělávky svých písní. Nakonec se dozvíte, že vlastně o žádné přetvořené verze nejde. Naopak. Ještě před tím, než vydal své první a druhé CD, vždycky si písničky nahrál jen s kytárkou, aby si poslechl, jestli se mu líbí i v neupraveném znění. Ty, které prošly tímto xindlovským testem kvality, se dostaly do užšího výběru a putovaly do studia k „vylepšení“ a následně na desku, aby obohatily český hudební trh svou konečnou verzí. Jen pár přátel mělo tu čest poslouchat akustické nahrávky ještě před tím, než spatřila daná deska světlo světa. Ti (a díky za ně) pak přesvědčili Ondřeje Ládka, aby je vydal. A hle, uplynulo pár let… a deska s prapůvodním podáním písní přece jen světlo světa spatřila.
Návrat k folku
Někomu se může zdát, že se opakuje a vydává něco, co už všichni dobře známe. Dovoluji si ale tvrdit, že tomuto hudebníkovi už o texty nejde. Ne na Xpívánkách. Deska obsahuje písničky z předchozích dvou alb, a tak notoricky známá slova jako „…vykašli se na to zlato, ty nemůžeš za to, …“ už si rozhodně nemusíme znovu připomínat. Kdyby tedy šlo o obsahovou stránku songů, rozhodně by Xindl po roční pauze nevydával album s písněmi, které zarytě tkví v hlavách jeho publika jako vyjmenovaná slova po „b“. Proč jej tedy vydává? Pro svou muzikálnost, i přestože slyšíte jen kytaru. Pro krásu čistého zvuku kytarových strun bez dalšího doprovodu a úprav. Pro hudební rozmanitost, která se nabízí v použití dalších nástrojů při živém koncertování. Pro návrat k folkovým kořenům s bluesovým nádechem, které jsou neodmyslitelně spjaté s xindlovými začátky a které se jasně odráží v jeho tvorbě doposud. Je nadmíru jisté, že tímto Xindl rozhodně neosloví tak široké publikum, jako svými rádiovými hity. Jde mu ale o to? Nebo chce tentokrát zaujmout hrstku klubových nadšenců a folkových mazáků?
Když písně mají duši
Vždycky, když si pustím akustickou desku jakékoli kapely, ať už to jsou Kryštof, Dan Bárta nebo ze zahraničních tvůrců třeba formace HIM, chvilku jen tak poslouchám a říkám si, že tomu něco chybí. A tak tomu bylo i u Xpívánek. Pustím si cédéčko a najednou mi chybí basy, bicí i zvukařovo dokreslení. Pak se ale zaposlouchám a ocitnu se někde uvnitř písně samotné a otevírá se mi její jiný rozměr, který mi byl do té doby utajen. Když pak přijdu na akustický koncert, všechna ta spleť hudebních nástrojů a jejich kombinace zvuků mě natolik pohltí, že mám po návratu problém poslouchat klasické desky. Jakoby snad písně měly i duši…
Tak uvidíme, jaké bude akustické turné F**k & Country Tour 2011. LaCultura se vydá na ostravský koncert 23. listopadu a domluvila pro Vás rozhovor s písničkářem Xidlem X, který si rozhodně nenechte ujít!