Vítejte na padesátém ročníku Hladových her. Kdo vyhraje a jaká je cena za vítězství?

Začíná Den sklizně padesátého ročníku Hladových her a všechny kraje Panemu svírá strach. Letos, u příležitosti druhých Čtvrtoher, bude do Kapitolu odveden dvojnásobný počet splátců.

Haymitch Abernathy, který žije ve Dvanáctém kraji, touží jen po tom, aby přečkal den a mohl strávit čas s milovanou dívkou. Nešťastnou shodou okolností se ale stane jedním ze čtyřech splátců, a tak se vydává do Kapitolu, aby se zúčastnil smrtících her. Ví, že nevyhraje, avšak ani tato skutečnost mu nezabrání ve snaze zanechat svůj odkaz a změnit svět. Jak dopadnou tyto Hladové hry? A jaká cena se platí za vítězství?

Autorkou knihy Úsvit sklizně, která navazuje na bestsellerovou sérii Hunger Games, je americká spisovatelka Suzanne Collins. Její trilogie Hunger Games se od roku 2008, kdy vyšel první díl, držela přes pět let na žebříčku bestsellerů New York Times. Byla prodána do více než třiceti zemí, přeložena do více než padesáti jazyků a vznikla podle ní i úspěšná filmová série. Kromě této trilogie napsala Suzanne Collins i oblíbenou sérii Letopisy Podzemě.

Ukázku z knihy a další informace naleznete na webu nakladatele – zde.

Kniha je poutavá a čtivá, ale oproti ostatním knihám ze série Hunger Games má jednu velikou nevýhodu. Pokud jste četli předchozí příběhy z tohoto světa, budete vědět, jak to všechno skončí, kvůli čemuž se částečně vytrácí napětí. Tentokrát ale pokulhává i logika. Uvedu několik příkladů, které obsahují spoilery. Pokud je Kapitol tak krutý a všemocný, pokud sám dokáže ovládat Dvanáct krajů, jak je možné, že při organizaci těchto her působí jako seskupení hlupáků a amatérů? Pokud Haymitch rozzlobil prezidenta Snowa tak moc, že si Snow přeje jeho smrt, jak je možné, že se v aréně nemusí vyrovnávat s nějakým extra nebezpečím? Ještě i mutanti, kteří ho napadnou, jsou neškodní v porovnání s mutanty, které napadli jiné splátce. A pokud byly Mags a Dratkie Haymitchovými mentorkami a snažily se mu pomoct, proč se v původní trilogii, ve které o tomto faktu není ani zmínka, k sobě při setkání chovají tak, jako by se nikdy předtím neviděli? A jak je možné, že vysílání z Haymitchových her bylo upraveno tak, aby vyhovovalo Kapitolu, když u Katniss, která v aréně dělala „horší“ věci než Haymitch, se nic takového neudělalo?

Haymitch, který byl v trilogii jednou z nejlepších postav, je zde prezentován jako naivní idealista, kterému kdovíproč ostatní hned vykládají o svých rebelských plánech. Co na tom, že ho vůbec neznají a nic o něm nevědí. Autorka chce, aby byl součástí rebelie, tak se tak stane, a na tom, že to, jak k tomu dojde, nedává žádný smysl, nezáleží. Pokud jde o nové postavy, k většině z nich si nevybudujete žádný vztah, protože jsou jen do počtu. Výjimkou jsou Maysilee a Lou Lou, jenomže zatímco Maysilee dostane dostatek prostoru, potenciál Lou Lou zůstal nevyužitý. Pak je tady ještě Lenora Dove, otravná a „dokonalá“ Mary Sue, jejíž jméno se opakuje tak často, že ji pravděpodobně začnete nesnášet. Opětovná setkání s postavami z původní trilogie potěší. Je zajímavé vidět, jak vypadaly jejich životy dvacet čtyři let předtím, než začal příběh Katniss, ale vyskytne se jich tu tolik, že to celé působí trochu křečovitě.

Naproti tomu je atmosféra příběhu naprosto dokonalá. Díky ní budete při čtení mít pocit, že jste v centru dění společně s postavami. Zaujme i originální a do detailů promyšlená aréna. Pokud tedy patříte k fanouškům série Hunger Games, je pro vás tato kniha už jen kvůli té atmosféře takřka povinnou četbou. Jen je lepší u čtení moc nepřemýšlet a pouze si užívat příběh.

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis