Toxique vyrazili na nevšední turné

Začátkem nového školního roku kapela Toxique obohatila hudební trh svou druhou deskou s názvem Outlet people. V druhé polovině října pokřtila novinku a tím odstartovala česko-anglické turné OUTLET PEOPLE TOXIQUE TOUR 2010. První půli celého turné kapela úspěšně zakončila v Glasgow, odkud už přímočaře ujížděla ve stylovém tourbusu velkému hudebnímu světu a zároveň vyjížděla vstříc české klubové scéně.

Po této jedinečné show jsme vyrazili na rozhovor za frontmankou kapely Klárou Výtiskovou.

Jak se Vám hrálo v ostravském Templu? Jaká byla atmosféra?

Atmosféra byla výborná, protože od začátku byli lidé rozpaření, skvěle to fungovalo. Opravdu geniální od začátku do konce – energie.

V rámci turné Outlet people Toxique tour 2010 jste zavítali i do zahraničí, konkrétně do Anglie do 4 významných měst. Jaké to bylo? Můžete porovnat atmosféru v Anglii a u nás?

Bylo to skvělé a úplně jiné než tady. Velké prostory, O2 divadla, kam se vešlo kolem dvou tisíc lidí. Hráli jsme v Londýně, Birminghamu, Liverpoolu a Glasgow a jezdili tourbusem. Byli jsme tam ještě společně s polskou zpěvačkou Kayah a její kapelou, hráli jsme takové dvojkoncerty, bylo to vážně supr. A hned z Glasgow jsme jeli hrát do Domažlic.

Toxique
Toxique

Nebylo to poprvé, co jste koncertovali v zahraničí. Kde se Vám hrálo nejlépe?

Musím říct, že zatím to bylo všude hodně dobré, ale co mi utkvělo v paměti, je Francie. Hráli jsme na festivalu ve velkém šapitó, lidé si s námi zpívali, ani to neznali, takže si v podstatě vymýšleli – to byl zážitek!

Jste spokojeni s Vaši novu deskou Outlet people a tím pádem i sami se sebou?

Já to neříkám moc často, protože jsem dost kritická k věcem, které produkuji. Musím ale říct, že ta deska je opravdu povedená. Mám z ní radost a dokonce si ji výjimečně i sama poslechnu…

…třeba v autě?

V autě, nebo když doma věším prádlo.

Vám ještě na věšení prádla zbývá čas?

Já neperu, jenom věším (smích)

Ve svém singlu Outlet people poukazujete na stresující životní styl, pořád se jen za něčím honíme. Sama přitom stíháte turné v Anglii, v Česku, křest nového CD, uvádíte Medúzu – není to paradoxní?

Není to úplně o tom, že se honíme. Všechno, co dělám já, mě baví a jde o to, udělat si čas na sebe a užívat si věci, které člověk dělá. Což mě se naštěstí daří, protože si koncerty i moderování užívám naplno. Ta písnička je o tom, jak lidé pospíchají, nestíhají si užít přítomnost, nezajímají se o věci do hloubky, jsou povrchní…

S novou deskou přicházíte i s úplně novým stylem a odlišnou image. Kdo byl tím hlavním koordinátorem, tím stylistou, co řekl: „Tak a teď to bude hranaté a už ne kulaté,… “?

Na novém designu jsme spolupracovali se studiem Najbrt. Jsou to strašně šikovní lidé, kteří mají mimochodem na svědomí i ostravské logo. My přišli s tím, že chceme něco kontrastního k tomu, co bylo kolem první desky. Hodně jsme se scházeli a kluci poslouchali naše rozpracované písničky, aby vše fungovalo kompaktně s hudbou. Protože hudba je pro nás pořád na prvním místě!

Vyvíjíte se i svým stylem, máte představu, kam by měl Váš vývoj dále směřovat?

To záleží na tom, co se vám zrovna děje v letech, kdy skládáte. Co posloucháte, jaká muzika vás ovlivňuje. My jsme sami nevěděli, jak deska Outlet People bude znít. Až dojedeme turné, začneme dělat na nových věcech a uvidíme co z toho bude.

Toxique
Toxique

Od křtu jste v podstatě pořád spolu. Nepřichází na Vás „ponorka“?

To mi ani nepovídejte, my jsme šílená rodina. Než jsme si na sebe zvykli, učili jsme se, jak navzájem respektovat naše odlišné povahy. Teď už fungujeme opravdu jako rodina. Jsem taková máma čtyř kluků, rozumíme si a vycházíme si vstříc. :-)

Takže volný čas trávíte také společně?

To úplně ne. Že bychom v Praze zašli společně na pivo, to ne. Konečně si užíváme, že můžeme být se svými drahými polovičkami.

Blíží se čas Vánoc a Silvestr. Budete trávit Silvestr s kapelou?

Ještě nevím, co bude na Silvestra, nechávám to vždy na poslední chvíli. Možná budeme někde hrát. A pokud ne, půjdu na večírek s kamarády.

A poslední důvěrná otázka na konec. Říká se, že osobní vztahy a práce se nemají kombinovat. Vy to kombinujete, nedělá to neplechu? Jak to cítíte? (Klára je vdaná za bubeníka kapely Toxique Romana Víchu, pozn. red.)

Není to ideální, ale ani špatné. Hodně hrajeme. Kdybychom nebyli spolu v kapele, tak se vůbec nevidíme. Takhle aspoň můžeme být spolu. Každopádně tohle není práce jako práce, nesedíme spolu v kanceláři. Dokážeme to od sebe oddělit. Když jsme s kapelou, chováme se jako v kapele, ne jako doma. Jediný rozdíl je, že na hotelu, při turné, máme jako jediní pokoj pro dva.

Děkujeme Kláře za rozhovor a Jonášovi za poskytnutí fotografií.

Více z LaCultury...