Wednesday 13 svolává všechny mrtvoly

Joseph Poole, spíše známější pod pseudonymem Wednesday 13, propůjčeném stejnojmenné kapele, je opět zpátky. A příchod vypadá opravdu zajímavě. Ačkoli se tento podivný pán k nám vrací sólově, tak opět srší sarkastickými narážkami, černým humorem a vtipem ostrým jako břitva. „Calling All The Corpses“ nese název onen slavný počin, u kterého už design v podání Davida A. Frizella nutí člověka se zastavit.

Album otevírá intro „Blood Fades to Black“. Co říct? Prostě intro, jako každé jiné. Ale pokračování se nese ve svižnějším tempu. Jak „I wanna be Cremated“, tak „Ghoul of My Dreams“ hlásí návrat k starším kouskům tvorby W13, kde se hudba a texty nesou ruku v ruce v úsměvně morbidním duchu.

„One knife Stand“ je love song v typickém Wednesdayovském hávu, ve kterém by to bez nějakého umírání jednoduše nebylo ono. Následující skladba, jež svůj název propůjčila albu, je textem velmi jednoduchá a jedná se o návrat k rychlejším věcem této kapelky. Zároveň však jako by předpovídá tempo celé desky. Nekrofilní láska pokračuje písničkou „Miss Morgue“. Ovšem lahůdka je následující vlkodlačí kousek „Silver Bullets“. Ten se dá charakterizovat úslovím „prostě typický Wednesday 13!“, opět plný hororových postav, ironie a slovních hříček, které prošpikovávají každou skulinku a zákoutí jednotlivých skladeb. Laťku drží i další songy „Bad At being Human“ či „London After Midnight“. Nicméně „Candle for the Devil“ mi evokuje dojem rádoby se přiblížit velkým fetsivalovým kapelám. Je to samozřejmě jen osobní mínění, ale, tak jako tak, jej považuji za nejslabší článek alba. Nicméně dojem se mění hned s dalším „We All Die“, a hlavně peckou „Something Wicked This Way Comes“, kterou jak textově, tak i hudebně hodnotím za nejlepší píseň alba. Co mi trošku chybí, je nějaká baladka typu „Haunt Me“, jako na první desce Transylvania 90210, nebo „Curse of Me“ zdobící počin Fang Bang. Ovšem na druhou stranu, balady si Wednesday vybral společně s albem Skeletons, kde se to jimi jen hemží.

Po celkovém poslechu hodnotím Calling All Corpses velmi pozitivně. Možná je v tom euforie, že se vrátil starý dobrý Wednesday 13, nebo je to album prostě vážně tak dobré. Nicméně kdo jej ještě neslyšel, tak musím upozornit, že nejnovější počin není příliš tvrdý jako třeba první dva, a ani na něm nenajdete silné vokály zahalující Skeletons. Každopádně nerada bych srovnávala. To posuďte sami.

Seznam skladeb:

01. Blood Fades To Black
02. I Wanna Be Cremated
03. Ghoul Of My Dreams
04. One Knife Stand
05. Calling All Corpses
06. Miss Morgue
07. Silver Bullets
08. Bad At Being Human
09. London After Midnight
10. Candle For The Devil
11. We All Die
12. Something Wicked This Way Comes
13. Blood Fades To Black (Reprise)

Eva Peterková

Maminka mi vždycky říkávala, že Jsem velký lajdák!