Začít znovu

Nathalie (Isabelle Huppert) je profesorkou filozofie na pařížském lyceu. Svoji práci miluje a za svůj hlavní úkol považuje naučit své žáky aktivně přemýšlet a diskutovat. Doma má manžela, univerzitního profesora, a dvě děti ve věku mezi dvaceti a třiceti lety. Také se stará o svou náladovou matku Yvette (Edith Scob), bývalou modelku, která bydlí ve svém bytě sama. Jednoho dne manžel Nathalii sdělí, že už má nějaký čas vztah s jinou ženou a že se k ní odstěhuje. Tím odstartuje sled událostí, jehož výsledkem je Nathaliina nečekaná svoboda, se kterou si musí sama poradit.

K ději

V úvodu se seznámíme s rodinou a se vztahy v ní. Nathalie je založením spíše liberálka, která v mládí (60. – 70. léta) sympatizovala i s komunizmem, z čehož ji vyléčil pobyt v tehdejším SSSR. Manžel Heinz (André Marcon) je již od mládí konzervativec inklinující k německé kultuře, což se mimo jiné projevuje jeho oblibou Schumanna a Brahmse. O dětech (dcera a syn) se toho mnoho nedozvíme, snad jen to, že i přes drobné neshody mají své rodiče rády a nejsou s nimi problémy. Nathaliina matka tráví celé dny v posteli, občas v noci zavolá, že je jí špatně, což bývá jeden ze způsobů komunikace s dcerou. Jako modelka byla zvyklá na jiný způsob života oproti tomu současnému, což se projevuje nečekanými nákupy drahého oblečení a zbytečným cestováním taxíkem. Také se u ní projevují první (možná hrané) příznaky Alzheimerovy choroby.

Po šokujícím odchodu manžela vidíme další těžkosti, jimž musí Nathalie čelit. Jsou to neshody s vydavatelem jejích odborných knih, stupňující se problémy s matkou, které vyústí až v její ubytování v domě s pečovatelskou službou. Pak už má Nathalie na starosti jen sebe a svého domácího mazlíčka – kočku. Do děje také vstoupí bývalý Nathaliin žák Fabien (Roman Kolinka), který žije se svými anarchistickými přáteli na starém statku.

Nathalie statek navštíví. Život zde je jednoduchý, příroda krásná, ale s komunitou, která tam žije, ji nic nespojuje, pouze přátelství s Fabienem. Vrací se tedy zpět do Paříže, kde se snaží nějak uspořádat svůj život.

Co film nabízí

Snímek je pojatý jako obrazy z každodenního života. Nejsou zde nijak zvlášť vypjaté situace, nečekejte žádné nervy drásající scény. Rozchod s manželem probíhá ve vší slušnosti, jak se na osoby s vysokoškolským vzděláním v oboru filozofie patří. To, že je tu vše neobyčejně civilní, ale neznamená, že by film postrádal napětí. Lámal jsem si tedy hlavu, co vlastně udrželo mou pozornost. Nejspíš to byla realističnost, o kterou se zasloužily jak výkony herců, tak i kamera a střih. Doporučuji, a to velmi.

Novinářská projekce dne 7.11.2016 k 19. Festivalu francouzského filmu.

Začít znovu / L’Avenir
Drama
Francie / Německo, 2016, 100 min
Režie: Mia Hansen-Løve
Scénář: Mia Hansen-Løve
Kamera: Denis Lenoir
Hrají: Isabelle Huppert, André Marcon, Edith Scob, Roman Kolinka, Sarah Le Picard, Solal Forte, Marion Ploquin, Nicolas Sarkozy (a. z.)
Producenti: Charles Gillibert
Střih: Marion Monnier
Zvuk: Vincent Vatoux
Scénografie: Anna Falguères
Kostýmy: Rachel Raoult

Petr Vít

Jsem nyní nepracující důchodce, užívající si zbytku života, příležitostný webmaster, profesí správce IT, duší hudebník. Co mám rád, možná poznáte z mých recenzí...