Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Calvin a Hobbes a grimasy

Za dvojicí rezolutních komiksových dobrodruhů stojí Američan Bill Watterson. Jednoho pojmenoval po středověkém protestantovi, ten druhý, pruhovaný zrzek s fousky, má jméno po anglickém mysliteli a autorovi Leviathanu. Jejich první komiksový strip se objevil už v roce 1985 a během následujících deseti let se geniální komiks profilozofoval do stovek novinových titulů po celém světě a gratulanti ho ověsili prestižními cenami. Znenadání to ale všechno skončilo: v roce 1995 autor oznámil, že nemá, co by dál sdělil, a stáhl se do svého soukromí. Začal žít za tajuplnou oponou lesů, ticha a mlčení. Podobně jako spisovatel Salinger – autor Holdena Caufielda, který za ní před pár dny umřel. Nicméně navzdory rozhodnutí svého tvůrce existují Calvin a Hobbes dál. Jsou naštěstí dosud prokazatelně nejen živí, ale dokonce stále zdárně hyperaktivní, přebujelí a nezvladatelní.

Calvin a Hobbes, zdroj: crew.cz

Calvin a Hobbes, zdroj: crew.cz

O tom, jak je dobré míti svého tygra, cosi věděl už humanista Saroyan. Kdysi o tom napsal novelu. Calvinův tygr je ale o poznání živější, prozaičtější a paradoxně kouzelnější. Je ironik a sarkasta, který kolem sebe střílí bryskními odpověďmi, jakoby závodně flusal šipky. Nepochopitelný svět dospělých glosuje s grácií, jaké jen je cynický tygr schopen, a pro vymýšlení skopičin má přibližně podobně vyvinutý smysl jako jeho šestiletý majitel. Mikroprostorem několika komiksových panelů se oba společně potápí do fantastického světa, v němž neexistují kohoutky, které by dokázaly zarazit proud jejich nebezpečně nevysychající fantazie.

Coby neohrožený kosmonaut Calvin brázdí pole vesmíru a každou chvíli se musí vypořádat s útočnou jednotkou z galaxie dospělých. Jeho učitelka je ve skutečnosti odporná příšera a ředitele školy ovládají proradní mimozemšťané. Obludy pod postelí lze udolat jen rafinovanou lží nebo baseballovou pálkou a nespravedlivé rodiče je třeba sesadit z jejich funkcí nejlépe impeachmentem. A tak, zatímco se Calvinovi rodiče hádají, čí chromozomy můžou za to, že nemají hodnou holčičku, jejich perspektivní kvítko čile zaznamenává pád rodičovských preferencí a studuje program nepřístupných filmů. Coby chrabrý hrdina se prosekává neprostupnou džunglí svého pokoje, tu a tam se mění v slizkou chobotnici, tyranosaura nebo kapitána Napalma. A přitom všem se spolu s tygrem rozvaluje na louce a dumá nad tím, zda po smrti přijdeme do nebe nebo do Pittsburghu. (A každého ruského kluka, který si myslí, že ví něco o útlaku, by posadil ke stolu před tu zelenou břečku na talíři.)

Kouzlo Calvina a Hobbese nespočívá v elementárním humoru situačních grotesek. Přimějí vás možná k zamyšlení, neb jsou schopni filozoficky obsáhnout vskutku takřka celý vesmír. Ale především jsou nesmírně zábavní. A Calvin je jako škodolibá esence dětství, jako škleb, který vám jednou zůstane už napořád, jestli se šklebit okamžitě nepřestanete.

Bill Watterson, Calvin a Hobbes, Crew s.r.o., 2009, překlad Richard Podaný