Některé komiksy vás baví. Některé vás dojmou. A pak jsou komiksy od Hermanna (a jeho syna Yvese H.) – komiksy, které vás sežvýkají jak starý doutník, hodí na zem a nechají vás zírat do prázdna s jedinou otázkou: „Proč je to tak sakra dobré?“
České Kruté příběhy jsou přesně ten typ knihy, kterou otevřeš s představou rychlé jednohubky, ale skončíš u tří zcela rozdílných, brutálně upřímných světů, kde lidskost není samozřejmost a spravedlnost je spíš náhoda než koncept.
Soubor obsahuje Afriku, On a tué Wild Bill a Old Pa Anderson – tři evropské „western-noir“ komiksy bez westernových klišé, zato s naprostou kreslířskou přesností a scénářem ostrým jak hřbitovní vítr.
Afrika
První příběh je hrubý, temný a nepříjemně realistický.
Zapomeňte na romantiku Afriky – tady jde o špínu, pot, smrt a politiku, která by byla toxická i na pražském zastupitelstvu.
Hlavní hrdina Dario Ferrer, aligátor-skaut v lidské podobě, samotář, je postava, kterou si nezamilujete, ale budete ji respektovat.
Hermann v Africe nezná slitování:
Všichni mají máslo na hlavě.
Všichni se snaží přežít.
A všichni selžou až na Daria.
Kresba je drsná, prachová, mastná — jako kdyby vám mezi prsty zůstával skutečný africký písek.
Každý panel zní jako suchý praskot větví a vzdáleného výstřelu.
Je to vizuální podobenství o světě, ve kterém už není co zachraňovat. Závěr je epický.

Old Pa Anderson: pomsta starého muže, která bolí
Druhý příběh a za mne vrchol sbírky
Old Pa Anderson je příběh o starém černošském veteránovi, kterému někdo unese vnučku.
A on se rozhodne udělat to, co dělají hrdinové v lepších i horších příbězích:
všechno spálit.

Tohle není stylizovaná akční pomsta.
Je to brutální, civilní, emocionálně bolestivý příběh.
Rasismus tu není téma — je to prostředí.
Zlo tu není superpadouch — je to systém.
A Anderson není žádný John Wick.
Je to starý chlap, který má víc odvahy než sil, ale o to víc odhodlání.
Yves H. napsal scénář, který se drží při zemi, nepřehrává, neidealizuje.
Hermann kreslí světem drsným jako šmirglpapír:
dřevo, prach, propocená látka, vrásky, škrábance, jizvy.
Čtenář nečte komiks.
Čtenář je v tom komiksu.
A to bolí.

Western bez romantiky, zato s respektem
Zabít Divokého Billa?
To chce odvahu.
Nebo spíš hloupost — ale právě to Hermann a Yves H. dokonale vystihují.
Tohle není western podle hollywoodského vzoru.
Žádné pomalé záběry na očičky revolverů, žádné epické souboje na hlavní ulici.
Je to spíš post-western, syrové svědectví o tom, co zbyde po legendách, když se sundají pozlátka.
Příběh sleduje nejen samotnou vraždu Wild Billa Hickoka, ale i to, co se děje kolem: malá, špinavá města, lidé bez budoucnosti, bída zaháněná špatnou whisky, a svět, kde legenda přežije pravdu, protože pravda stojí méně než pivo.

Tahle kompilace není pro slabé povahy.
Ani pro ty, co hledají hrdiny v lesklých oblecích.
Je to komiks pro čtenáře, kteří chtějí vidět svět, jaký by byl — kdyby se do něj nevkládal marketing.












