Hodnocení: bídaucházejícíjde topěknévynikající
Loading...

Colours aneb hudební bonboniéra 2010

Ve čtvrtek jako první začala Stará aréna a to v 16 hodin vysíláním filmů (to abychom se na začátek příliš neunavili), na paty jí šlapala After party zóna Hitrádia ORION rovněž od 16. Ve 20 hodin to natvrdo rozbalili The Gypsy Queens and Kings na Česká spořitelna stage. Mahala Rai Banda, Kaloome, Esma Redzepova, Jony Iliev a řada dalších doslova roztančili Coloursy. Lidé, kteří seděli na tribunách scházeli dolů na plac, aby  si mohli zarejdit v živých romských rytmech. Skvělý začátek skvělého festivalu.

Colours of Ostrava 2010

Colours of Ostrava 2010

Komu se snad tato hýřivost nelíbila, mohl si jít ve 21 hodin na New York City (NYC) stage poslechnout Josého Jamese ze Spojených států a jeho směs jazzu, lyrického klavíru, abstraktního hip hopu, soulu a dubstepu.

„Každý kdo už dávno rezignoval na možnost, že by jazz mohl znít sexy, má s tímhle chlapíkem šanci na reparát,“ napsali o dnes megahvězdném zpěvákovi v Jazz Times.

Ve 22 hodin spustily Park stage / Indies Scope scéna na pódium hvězdy Open Hands, OKD Czech stage české Sunflower Caravan, Divadelní scéna představila Muzikál Stodolní a v Klubu Templ se pustil do chodu Rosťa Petřík se svým Barevným Praskáním. O půl hodiny později Taneční show všech účinkujících na Workshopové scéně.

A co by to byl za festival bez pořádných bubnů? Očekávaní Dulsori, šest legendárních jihokorejských hráčů na obrovské bubny, kteří vyráželi dech místy až sebezničujícím bubnováním na pokraji fyzických možností. Transformace přírodních živlů do radostného hudebního rituálu, v němž znějí také starobylé citery.

O půlnoci už byli na OKD Czech stage a NYC stage nachystaní United Flavour a Out To Lunch. Jen za třicet minut po nich začala hrát na Park stage / Indies Scope scéně skupina Valravn složená ze členů, kteří pocházejí z Dánska, Faerských ostrovůa Švýcarska a hrají severskou lidovou hudbu s mixem elektroniky.

Den ukončili (nebo spíše začali) Wicked sound / Tamman a Richie na After party zóně Hitrádia ORION ve dvě ráno.

V pátek se už od rána promítaly filmy (Kraťasy, New York – I love you, Nezvaný host a Requiem za sen) v Minikinokavárně LFŠ.  Na scéně Reflexu v Domě knihy Librex se diskutovalo s Oy Division, SubMarine a Tonyou Graves. Na workshopové scéně nás učili bollywood, orientální tance, salsu, merengue, bachatu a flamenco. Ve Fabricu jste mohli zapařit s Umbou, Dry-rot, No Money, Elvisem a Spamem. Kostelní scéna, kterou jsem si nemohla nechat ujít, nabídla nádherný hlas krásné zpěvačky Mor Karbasi a o půlnoci nastoupil se svou kytarou John de Jong, který zazpíval sametovým hlasem jemné melodie. Klub Templ měl „bollywood den“.

Colours of Ostrava, autor: David Webr

Colours of Ostrava, autor: David Webr

Česká spořitelna stage, OKD Czech stage, NYC stage, Barvy ArcelorMittal stage a Park stage / Indies Scope scéna se prali o diváky a na tento den uvařili menu, které jste nemohli neochutnat. Vystoupili například Wohnout Porcupine Tree, ThePoclaimers, Oy Division Tonya Graves, Duende, Visací zámek, Charlie Straight, Lenka Filipová nebo Don Blackman. Všechny scény a stage byly úžasné a bylo těžké si vybrat, kam zrovna jít.

17. 7. jako každý den Colours of Ostrava byl nabitý energií, kterou přinesli na různých scénách a pódiích Čechomor, The Cranberries, Mokoomba, A Hawk and a Hachsaw, Marek Ztracený, Gang Ala Basta, Zagar nebo Maria Kalaniemi. Velmi mě mrzelo, když odpadlo vystoupení Brendana Perryho, který ale slíbil, že se na Colours vrátí. Bylo toho opět moc a moc a už jsem sotva popadala dech a pozbývala sil na další den. Avšak nechtěla jsem ho promarnit odpočíváním a vydala jsem se poslechnout Crash Road, Iarla O´Lionáird, Martu Kubišovou, MIG 21, Sophii Hunger, Reginu Spector, Al-Yaman a jako třešnička na dortu zazářili Iggy & The Stooge.

Z tohoto programu budou muset být sytí návštěvníci Colours až do příštího roku.

Festivalem jsem byla nadšená. Žádné obrovské fronty na záchodky, které byly relativně čisté. Velký výběr z nejrůznějších skupin. A nesmím opomenout výbornou a chutnou nabídku ze stánků.

Na závěr musím uvést výrok návštěvnice, která zde byla již po páté a jezdí na Colours už od svých patnácti.

„Colours je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš další rok. A pokaždé je to skvělé.“