Nová pohádková vyprávění o lučních zvířátkách pro malé čtenáře

Navzdory tomu, jak moc se stále mluví o tom, že děti nečtou (a že už vlstně nečtou ani dospělí), se stále vydává a prodává řada knih pro děti. Knih pohádkových i humorných. Knih, které čteme dětem před spaním, i těch které se snaží číst samy. Jejich první krůčky do světa literatury a neomezených možnsotí příběhů, které dávají nahlédnout do fantazie druhých. Jednou z knih, které čtou děti společně s dospělými jsou ty z edice Za zvířátky od české autorky Zuzany Kovařiková.

Zuzana Kovaříková si nese z dětství vzácné plus – vyrůstala ve výtvarnické rodině. Knihy ji provázely celým profesním životem – jako studentku filosofické fakulty UK i jako knihovnici. V 80.letech pak navazuje spolupráci s nakladatelstvím B4U Publishing jako redaktorka dětské literatury, která pomáhá dětským knihám na svět. Nejen to. Začíná publikovat svá díla, mezi které patří také knihy Za zvířátky (Za zvířátky do lesa – první čtení,Za zvířátky na louku – druhé čtení, Za zvířátky k vodě a Za zvířátky do hor – třetí čtení).

Tyto knihy odráží autorčin vztah k přírodě a přízpůsobují vyprávění zájmům dětského čtenáře. Dnes se podíváme na knihu Za zvířátky na louku. Najdeme zde šest humorných povídek s prvky bajky. Za sebe mohu říct, že dějově povídky působí až večerníčkově. Při čtení některých z nich (např. tetříkův taneček) mi totiž naskakovaly vzpomínky na večerníčky V.Chaloupky. Dovedu si představit, jak jim pozorně naslouchají maličké děti – jedná se o miloučké příběhy se zápletkou, která není nikterak dramatická. Nejsem si ale jistá, jestli se ty o něco starší nebudou už trochu nudit. Přece jen dnes jim skrze média servírujeme mnohem akčnější záležitosti -ať už jsou to kreslené seriály, hry nebo komiksové příběhy. Pro koho ale byla kniha napsána?

Druhé čtení

Kniha nese podtitul druhé čtení. Je tedy zřejmé, že je stylizována pro čtenáře, kteří už dávno zívají nad slabikářem, ale nepustili by se do čtení něčeho většího. Řekněme tedy pro děti ve věku řekněme 7 – 8 let.  Tito čtenáři jistě ocení dobře čitelné velké písmo na bílém pozadí, širší řádkování, povídky obvykle o délce šesti stran. Zaujmou také četné ilustrace Andrey Tachezy, které tvoří téměř polovinu knihy. Podávat se na ně můžete také v ukázce na stránkách nakladatelství.

Zvídavé děti se učí mimoděk

Nejen rodiče pak ocení také přírodopisný přínos knihy. Za každou povídkou následují stránky s pozadím trsů trávy (což trochu komplikuje čitelnost), kde je v krátkých odstavcích představen život skutečných aktérů povídky. I tento text se snaží co nejvíce připblížit dětskému čtenáři délkou i stylem vyprávění.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.