Drahá Marto

„Dobrota nezná hranic. Temnota nikdy nepřemůže světlo.“
– citace z knihy, str. 62 –

Tvorba Miriam Blahová s každým novým románem zraje jako víno – čím dál lepší a propracovanější. Titul „Drahá Marto“ je historickým románem odkazující na skutečnou osobnost Marty Kaletové, žijící s rodiči a dvěma bratry v Návsí v podhůří Beskyd. Dívka byla obdařena nebývalým uměleckým, ale i sportovním nadáním.

Oblast Těšínska se v historii často stávala důvodem svárů mezi národem českým a polským. Roky poklidného spolubytí vždy nakonec někdo rozdmýchal k nenávistným projevům vůči druhé skupině. Při čtení musí na čtenáře dolehnout svíravá bolest při pokusech o vymazání vlastní identity. Pravé vlastenectví si člověk uvědomí, až v okamžiku, kdy mu jeho národnost, jazyk, zvyky a obyčeje berou, zakazují a jakékoli jeho projevy těžce trestají. Možná někoho překvapí, že než bez většího odporu Těšínsko obsadili Němci, byli Češi v této části země šikanováni ze strany Poláků.

S počátkem války připadlo Návsí pod německou správu a stalo se tak součástí Říše. Tentokrát však nebyly zakázány jen české školy, ale už i ty polské…

 „S mocí vždy přichází pýcha – a s ní ztráta rozumu.“
– citace z knihy, str. 69 –

Martu společně s mladším bratrem posílá rodina z rodného Návsí do Hranic, kde je situace přeci jen klidnější a bezpečnější. Dostává se jim zázemí u rodinných přátel, avšak Marta opouští rodinu velice nerada, navíc s nejasnou předtuchou nepěkné budoucnosti.

Bratr Ladislav za války narukoval do wehrmachtu. Bojoval za Hitlera. Musel. Neměl na výběr. Ale koho to teď, potom, co válka skončila, zajímá? S koncem války v tomto kraji bouře rozhodně neustála! Ba naopak, otevírají se nové rány, hnisající, plné červů a Marta musí udělat snad nejdůležitější rozhodnutí ve svém životě, které ovlivní nejen její budoucnost, ale osud celé rodiny.

 „Válka skončila, zloba zůstala.“
– citace z knihy, str. 248 –

 „Někdy člověk musí udělat rozhodnutí, které se mu nelíbí, ale je správné.“
– citace z knihy, str. 231 –

Celým příběhem prostupuje Martina neodbytná touha vrátit se do rodného kraje. To jí však umožněno nikdy víc nebude. Časy se mění. Jeden nelidský režim střídá druhý. Naštěstí má po boku laskavého manžela, s kterým povije dvě nadané děti.  

 „Když naše srdce prostoupí láska, nepronikne do nich nic ošklivého.“
– citace z knihy, str. 115 –

Autorku pojí s místem, kde se Martin příběh odehrává, silné pouto, a ta láska ke kraji je v románu silně znát. Procítěné líčení prostředí a krajiny působí na čtenářovu duši jako hřejivý balzám. Jen kdyby se na tak krásném místě neodehrávalo tolik nelidského jednání…

Román vydalo v roce 2026 nakladatelství Motto.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.

Denisa Šimíčková