Tisíc let vroucích modliteb – knižní tip na léto

Spisovatelka Yiyun Li se především zaměřila na obyčejné životy čínských občanů, z nichž někteří hodlají uspět ve Spojených státech. Mezi řádky se tak můžete dočíst o tvrdém komunistickém režimu, kruté cenzuře a slepém politickém fanatismu. Zároveň ale prožíváte příběhy lidí vám podobných, což celé knize přidává na poutavosti.

Jednotlivé povídky s otevřeným koncem zanechávají v člověku hořký nádech života. Ať už bude vládnout jakýkoliv politický režim, lidé budou stále chtít milovat, snít, prožívat a nelitovat. A proto stojí za to žít v jakékoli době.

V posledním příběhu, po němž je pojmenován celý soubor, se setkáváme s panem Ši, bývalým leteckým inženýrem v důchodu. Po tom, co se dozví, že se jeho jediná dcera žijící v Americe hodlá rozvést, okamžitě se za ní vypraví, aby ji utěšil. Nakonec v zemi svobody nachází sám sebe a rekapituluje uplynulý život. S íránskou starší paní vždy sedává na lavičce v parku, a přestože žádný z nich nemluví anglicky, svými pohledy a výrazy ve tváři si rozumí:

„V Číně říkáme: Siou paj š’kche tchung čou,“ řekne pan Ši, když madam zmlkne. Chce to tři sta let modliteb, než se člověku naskytne příležitost jet s někým přes řeku na stejné lodi. Říká si, že tak nějak to vysvětlí madam anglicky, jenže pak ho napadne, jestli je mezi těmi jazyky až takový rozdíl. Madam ho pochopí s překladem i bez překladu. „To znamená, že na to, abychom se setkali a jeden s druhým si uměli promluvit, je potřeba se dlouhou dobu vroucně modlit, než se nám to podaří,“ řekne jí čínsky. Madam se souhlasně usměje. „Každý vztah má svůj důvod, právě tak je to přísloví míněno. Manžel a manželka, rodiče a děti, přátelé a nepřátelé, cizí lidé, na které člověk natrefí na ulici.

Je třeba tři sta let modliteb, aby si člověk položil hlavu na polštář vedle milovaného člověka. A pro otce s dcerou? Možná tisíce let. Lidé se nestávají otci a dcerami náhodně, to je jednou jisté. Jenže dcera, ta to nechápe. Ta si musí myslet, že jsem dotěrný protiva. Má raději, když mlčím, protože tak mě odjakživa zná. Nechápe, že jsem s ní a její matkou nemluvil, protože jsem tehdy byl letecký inženýr. Všechno bylo tajné. Celý den jsme pracovali, a když přišel večer, ochranka nám posbírala veškeré naše zápisky v sešitech a na volných listech. Podepsali jsme se na složky a tak vypadala denní práce. Našim rodinám jsme nikdy nesměli říct, na čem pracujeme. Byli jsme vytrénovaní o ničem nemluvit.“

O autorce:

Yiyun Li pochází z Pekingu. Roku 1996 odešla do Spojených států, kde svými povídkami přispívala do prestižních časopisů The New Yorker nebo Paris Review. Za svůj povídkový soubor Tisíc let vroucích modliteb získala mnoho prestižních ocenění, mj. byla také časopisem Granta zařazena do skupiny nejlepších amerických spisovatelů do třiceti pěti let.

Ivana Bednářová