Katharina Grosse – Zázračný obraz

Až do konce března můžete obdivovat v pražském Veletržním paláci geniální velkorozměrnou malířskou instalaci současné německé malířky Kathariny Grosse (1961), která nese název Zázračný obraz (v něm. originálu Wunderbild).

Tato rodačka z Freiburgu, která v současné době žije a tvoří v Berlíně používá při tvorbě svých obrazů téměř výhradně jen průmyslové pistole, s jejichž pomocí rozprašuje jasné akrylové barvy prakticky po jakémkoliv dostupném povrchu. Barvy rozprašuje volně do vzduchu, mimo povrch. Maluje monumentální obrazy vyjadřující touhu, které lze chápat jako nádherný akt mileneckého objetí vznášejícího se k prostoru, stavbě a divákovi.

Podle Kathariny je samotný obraz, který připravila pro Národní galerii: „Nespoutaným projevem svobody a výbuchem malířské velkorysosti. Zázračný obraz zachycuje gestický okamžik zjevení obrazu a na malbu nahlíží jako na proces vyznačující se mimořádnou houževnatostí a nestálostí, jako na život sám, jako na duševní i tělesnou posedlost.“

Svůj Zázračný obraz, jenž bychom mohli stylem zařadit kamsi mezi americký land art a německý romantismus pozdního devatenáctého století, vytvořila ve svém berlínském ateliéru, a to přesně na míru Velké dvorany Veletržního paláce. Tam jsou nyní zavěšeny obří pruhy pláten po obou stranách dvorany tak, že volně splývají, překrývají se a končí na položené podlaze. Divák se tudíž stává součástí obrazu, který ho pohltí do magické krajiny fantazie. Obraz působí plasticky a budí ve vás dojem, že vás obklopuje.

Sama autorka popisuje svou tvorbu následovně: „Jako dítě jsem každý den hrála takovou hru: než jsem vstala, musela jsem vymazat stíny na zdi. Vymyslela jsem si neviditelný štětec, kterým jsem přemalovávala stíny vrhané parapetem, lampou či čímkoli jiným. Stala se z toho posedlost. Pozorování světa pro mě vždycky souviselo s činností; chtěla jsem ve světě a se světem něco dělat. Malování je nejúžasnější způsob, jak podpořit synchronnost konání a myšlení, protože mezi mnou a mým náčiním není žádný přenašeč. Obraz je pouze clona mezi tvůrcem a divákem, přičemž oba se můžeme dívat na myšlenkové procesy sídlící v cloně z různých úhlů pohledu a v různých okamžicích dějin. Umožňuje mi dívat se na pozůstatky mého myšlení.“

Výstava se koná pod záštitou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze a s podporou Goethe – Institutu v Praze.

Veletržní palác
Dukelských hrdinů 47
Praha 7

Otevírací doba: úterý – neděle: 10 – 18 hodin a středa 10 – 20 hodin
Vstupné: Základní 150 Kč
Rodinné 220 Kč

Zdroj textu i obrazové přílohy https://www.ngprague.cz

Korektura: K.Ch.

Michal Sabó