Béowulf

Do hodovní síní královského paláce se vplížila krutá, surová a nemilosrdná smrt. Mnoho bojovníků zemřelo, mnoho Dánů bylo zmasakrováno. Strach a děs obchází vesnice i panská sídla. Smrt si nevybírá, ani dobře vycvičený a vyzbrojený válečník se nedokáže ubránit. Z Dánů si lidožravý netvor dělá svačinku. Netvor, snad trol, Grendel dělá těžké starosti králi Dánů  Hróthgárovi. Z kdysi pyšného krále se stal pouze stín. Co je to za krále, který neubrání vlastní dům, natož národ? Z jeho dvořanů a rodiny se stávají jednohubky bídného trola.

Ke břehům prokleté země připlouvá skupina neohrožených bojovníků v čele s hrdinným Béowulfem z géatského národa. Žádá si audience u krále. Když se ji dočká, slibuje králi, že zbaví království netvora, který přináší jen utrpení a smrt. Král odvážnému bijci uspořádá bujarou veselici. Ženy, alkohol a zpěv. Dvořané usínají a nesmírně krutá smrt si pro ně přijde. Béowulf v lítém boji Grendela přemůže. Smrtelně ho zraní. Úleva netrvá dlouho a netvorova matka udeří. Její čas se však krátí a nečeká ji pěkný konec. Béowulf se dostává do věčných písní a je štědře odměněn.

Léta plynou a z reka se stane král Géatů, který v míru a v moudrosti vládne zemi svých předků. Když hamižnost zloděje probudí draka, který se naštve a přináší do království jen oheň a zmar. Starý bojovník se vydává do své poslední slavné bitvy. Průběh bitky mezi obrovským drakem a králem nedopadá dobře a družina svého krále opouští vyjma jeho věrného synovce, který se snaží zachránit zraněného strýce. Král a skvělý hrdina padne, ale království má nového krále. Těžce zraněný Béowulf požehná svému následníkovi, než naposledy vydechne. Velcí hrdinové mají umřít v boji, nikoliv v teple u krbu.

Epos Béowulf inspiroval mnoho velkých umělců. Vzpomeňme si na příběh od J. R. R. Tolkiena o draku Šmakovi a na Hobita. Slavný epos vypraví o dávných hrdinstvích již zapomenutých časů, kdy hrdinové byly skuteční. Věřili v osud. Pokud dnes mají zemřít, budiž. Stejně je život jen pouhé čekání na smrt.

Španělé Santiago Garciá a David Rubin převedli prastarou báseň o hrdinství do grafického románu a výsledek je více než impozantní. Méně textu, neboť slova nejsou činy. Hrdinové nemluví, ale konají. Tohoto pravidla se autorské duo drží. Oceňuji, že ponechávají reálie ze starého eposu. Zmiňují prastaré národy a jejich krále, které už dávno vzal čas.

Na obalu se píše, že Garciá a Rubin stvořili „vikingský western“ a toto tvrzení není daleko od pravdy. Byla to opravdu jízda. Skvělá kresba, která nebyla narušená zbytečným textem. Líbí se mi toto ztvárnění prastaré hrdinské písně. Navíc i velikost tohoto grafického románu je hodna velkých činů Béowulfa.

Vašek Okapa