Martina Leierová je česká spisovatelka a kniha Tohle město, tahle řeka je prozaický román. Příběh jednoho města, domu a několika obyvatel. Znáte všichni své sousedy? Jejich životy, osudy, radosti i trápení? Určitě ne. Zavřeme vchodové dveře a žijeme si svůj život. A to, jaký žije soused nad námi, pod námi a tak dál, je nám asi jedno. Nějak podobně je to i v knížce. Jednotlivé obyvatele domu poznáváme, když se paní Anna nemůže dozvonit na domovníka Vladimíra Vránu. Na spolehlivého člověka, který je skvělým kutilem a o dům se perfektně stará. Jenže, najednou zmizel…
A my se tak přenášíme do minulosti a začínáme číst o období, kdy Vladimír zažíval těžké časy a jelikož hledal bydlení, stal se domovníkem. Následně se do příběhu proplétají i další osudy jiných obyvatel. Například Klára, která trpí agorafobií a vyjít z bytu je pro ni nadlidský výkon. Nebo pan spisovatel Hilský, který zkouší psát povídky na různá témata. Paní Cartierová, která má psa na kterého mluví pouze francouzsky a další.
zdroj: vlastní archiv
Vyprávění mi přišlo zpočátku zdlouhavé, nezáživné a hlavně jsem si nemohla zvyknout na absenci uvozovek. To mi dělalo opravdu velký problém a několikrát jsem se v textu vracela, abych pochopila o čem vůbec čtu a kdo zrovna hovoří. Každopádně po několika desítkách stránek jsem si na autorčin styl zvykla a stránky mi pod rukama mizely rychleji a rychleji. Bylo to i čtivostí, protože jak mi přišel příběh zpočátku monotónní a ne moc záživný, tak tento pocit přibližně v polovině zmizel. Bylo to možná i povídkami pana Hilského. Fiktivního spisovatele, které byly v knize velice hezky zpracované.
Navíc se autorka snažila do knihy zahrnout aktuální témata dění ve světě. Hlavně ta společenská, jako je např. sexuální predátorství, transgenderové téma a celkově soužití různých lidí s různými znalostmi a zvyklostmi na jednom místě. V jednom domě.
Pokud máte rádi knihy s lidskými osudy, problémy, starostmi, ale i radostmi, tak vám tuhle mohu doporučit. Jen si musíte zvyknout na chybějící uvozovky a trošičku rozvleklý začátek.
10. června, 2026 Jeřábi táhnou na jih
„Když jde do tuhého, může se i z největšího zbabělce klidně vyklubat největší hrdina.“ – citace z knihy, str. 209 –
Nádherně sepsaný román „Jeřábi táhnou na jih“ vypráví o podzimu […]
26. května, 2026 Vona
„Některé hlasy nezapomeneš. Mluví k tobě zevnitř, a dokud dýcháš, budou tu s tebou.“ – citace z knihy, str. 102 –
Pod šumavskou Huťskou horou se místní lidé dopustí neodpustitelného […]
23. května, 2026 VONA
Spisovatelka Petra Klabouchová píše skvěle, to je všeobecně známé a já její knížky miluji. Jsou plné dramat, lidských osudů a dechberoucích příběhů. Navíc autorka dokáže vytvořit takovou […]
22. května, 2026 U severní zdi
Přišel čas platit účty za padesátá léta. Tak zní větička na obálce knihy U severní zdi, kterou napsala moje oblíbená spisovatelka Petra Klabouchová.
Když jsem četla Ducha Pankráce, […]
3. května, 2026 Nahlédněte do historie žen díky stovce předmětů
Role žen v dějinách nebyla taková, jak si často myslíme. Byla mnohem aktivnější a rozmanitější. Stovka různých předmětů, které patřily nebo byly určeny ženám, vám umožní nahlédnout do […]
2. května, 2026 Strhující příběh Velké války, jak jste ho ještě neslyšeli
Na začátku bylo několik výstřelů z pistole. Po nich následovalo peklo. Vypukla válka, jakou svět do té doby nepoznal. Velká válka, jak se jí později začalo přezdívat, do sebe vtáhla […]
28. dubna, 2026 Hudební román pro teenagery
Spisovatelské duo Eva Vychodilová a Lucie Polášková vytvořilo pozoruhodné dílo kombinující v sobě hudbu, výtvarno a text. Jak již vyzkoušel Marek Technik v románu Varování, vložit do […]
26. března, 2026 Víry
Román „Víry“ je dílem české spisovatelky, básnířky, slamerky, ale také architektky a vizuální umělkyně Anny Beaty Háblové.
Chvalovice jsou Vsí neřesti, kde je víc kasin a […]
25. března, 2026 Kdo říká, že smrt nelze vyléčit?
Píše se rok 1887 a Anselm Godwin studuje medicínu na univerzitě v Glasgow. Tohle místo mělo původně patřit jeho staršímu bratrovi, který tragicky zemřel. Anselm si však […]