Lovec draků

Je to neuvěřitelné, ale bestseller „Lovec draků“, který poprvé vyšel v roce 2003, oslavil své dvacáté výročí. Jak těžkou cestu si román ke čtenářům hledal, nám v novém vydání z roku 2024 prozradí v předmluvě sám autor.

Asi už je jen málo knihomolů, kteří se ještě nesetkali se jménem Khaled Hosseini. Za tu dobu, co si Lovec nakonec cestu ke čtenáři prorazil, sepsal tento spisovatel, původně praktický lékař působící v Americe, množství dalších neméně působivých příběhů. Všechny mají společný jmenovatel, a tím je afghánská společnost. Po dvaceti letech můžeme shrnout, kam se společnost, nejen ta afghánská, posunula (a jestli vůbec)…

S Amírem se společně přeneseme do Afghánistánu, kde v 70. letech dvacátého století dospíval. Měl štěstí, jednalo se totiž ještě o klidnou, nevinnou a dnes už nenávratně ztracenou éru afghánské stability. V době, kdy ulice ještě nebyly potřísněné krví afghánských obyvatel.

Málokdo z nás, kteří již povětšinou žijeme obklopeni zprávami nabytými informacemi o válkách, teroristických útocích, únosech a dalších šílenostech z tohoto regionu, si umíme představit, že existovala doba, kdy byli Afghánci hrdým a šťastným národem. Kdy dokonce afgánské ženy zažívaly nebývalou svobodu. Mohly chodit oblékané, jak chtěly, jejich muži je respektovali a často je zajímal dokonce i jejich názor. Mohly cestovat, pracovat, volně se pohybovat. Všechno to změnil tvrdý nástup Tálibánců k moci.

Amír čtenáři přiroste k srdci právě pro svou lidskost. Není to žádný prvoplánový hrdina s ostrými lokty, ale obyčejný kluk, co o sobě sakra pochybuje a netouží po ničem víc než lásce, ať už mateřské, partnerské či přátelské. Z toho, co je nám předkládáno, může Amír působit jako sobec a pořádný zbabělec. Nicméně, pokud se pokusíme vcítit do jeho kůže, najednou zjistíme, že stejně pokrytečtí bychom byli i my sami, ne-li o dost horší. Avšak jeho lidskou stránku formuje právě fakt, že si svoje chyby a selhání uvědomuje a souží se jimi dokonce i v pozdějším věku. Všechno toto uvědomění vede k jedinému cíli – pochopení vlastní podstaty, nalezení odpovědí na palčivé otázky, jež ho od mládí provází a síla vzdorovat nebezpečí, které je s tím spojeno.

„Lovec draků“ je jedna z těch význačných knih, která nám poodhaluje skryté pravdy. Pravdy, které jsou často zamlčovány, nebo nerespektovány, a to zejména médií, které nám předkládají svůj vlastní obraz toho, jak se máme na určitě věci a události dívat. „Lovec“ dopomohl alespoň v některých lidech s otevřenou myslí změnit nazírání na zemi, která trpí nesmírným počtem předsudků. Afghánistán není jen válka, extremismus, smrt a špatné zacházení se ženami. Afghánistán je země plná nádherné historie a obyvatel, jejichž srdce je zaplaveno neskonalým dobrem. Pouze se narodili v zemi, která jim nedovoluje jejich krásu plně rozvinout.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Argo.

Denisa Šimíčková