Stárnutí, fyzické i duševní opotřebení těla, uvědomění si, že náš pozemský život dojde brzy k naplnění. O tom v románu uznávané portugalské autorky Lídie Jorgy „Milosrdenství“ vypráví seniorka Alberti, jež tráví svůj poslední odtikávající čas v domově důchodců s příznačným názvem Rezidence Ráj. Jenže jak se do povídání noříme hlouběji a hlouběji, zjistíme, že to zase až takový ráj není… Dílo má o to osobnější rozměr, že autorka vychází ze vzpomínek vlastní maminky.
„Milosrdenství“ je přesně ten typ románu, u kterého se vám bude chtít křičet, pocítíte silnou míru nespravedlnosti, budete mít chuť s knihou praštit a přinutí vás zamyslet se nad údělem stáří, kterému se nikdo z nás nevyhne.
Jaké prožívá člověk pocity, když mu mysl pracuje tak jako dříve, ale tělo chřadne, neposlouchá a stávkuje? Jak se takový člověk cítí, když ho okolí považuje za bezmocného, mnohdy dokonce za nesvéprávného, jen proto, že má odžité své roky? Za mne je velmi potřebné se o těchto zkušenostech ve společnosti bavit, protože zrovna naše generace už nevnímá stáří ani smrt za něco přirozeného, ale často za něco, co by mělo být odsunuto z očí. Jde však jen o moje zcela subjektivní vnímání této problematiky.
Kromě sžívání se klientů s beznadějným údělem blížícího se konce jejich pozemské pouti, jsou v knize řešeny i další vážná témata. Ohromný problém pro mne představovali někteří ze zaměstnanců zařízení rezidence, kteří se ke klientům chovali hůře než k dobytku. Postrádali jakoukoli empatii, úctu, pokoru. Takoví lidé nemají na podobných pozicích co pohledávat! Fyzicky se mi dělalo z chování některých ošetřovatelů až zle. Naštěstí se mezi pečujícími najdou i opravdoví andělé.
Bylo to bolavé, melancholické, vlastně až depresivní čtení, avšak realistické a nijak patetické. Líbilo se mi, že vypravěčka, i přes veškeré „svízele“, stále stojí o to si ty poslední dny života důstojně užít. Že jí to za tu námahu stojí. Právě to prolínání těžkostí a radostí je na románu obdivuhodné.
Román doporučuji spíše hloubavým duším, protože už jen z toho důvodu, kde se děj knihy odehrává, je jasné, že čtenář nemůže očekávat žádné akční scény.
26. dubna, 2026 Ve stínu úlu
„Jsou věci, které se neříkají. Jsou věci, které musí zůstat skryté.“ – citace z knihy, str. 38 –
S hororovým fantasy románem „Ve stínu úlu“ přichází ve svém debutu slovenská […]
27. ledna, 2026 Ve stínu Bafometa
Tato kniha se ke mně dostala naprostou náhodou, aniž bych o ní kdy slyšela, nebo o autorovi. A jsem moc vděčná, že si ke mně našla cestu, protože rozhodně stála za to!
Je pravda, že […]
2. prosince, 2025 Jezero Tom
Americká spisovatelka Ann Patchett je známá pro svůj jemnocit ve vyprávění. Nejinak je tomu i v případě románu „Jezero Tom“, jež vydalo nakladatelství Argo. Čtenáře čeká milý příběh, […]
24. listopadu, 2025 Děj se vůle boží
Hlavní hrdinkou románu „Děj se vůle boží“ oblíbeného francouzského autora Jean-Michela Guenassia je houževnatá, sebevědomá a rozhodná Arlène.
Arlène tráví volný čas se svými třemi […]
28. října, 2025 Knihařka z Oxfordu
Pip Wiliamsová se vrací do Oxfordu v první polovině 20. století. Knihařka z Oxfordu vypráví o tom, co lidi pohání vpřed životem. V případě Peggy je to sesterství, odvaha bojovat za svá […]
11. srpna, 2025 Morové noci
Turecký spisovatel Orhan Pamuk získal v roce 2006 Nobelovu cenu za literaturu. Když u nakladatelství Argo vyšlo nové vydání jeho rozsáhlého, téměř sedmi set stránkového románu „Morové […]
4. srpna, 2025 Pažitková smyčka
Osvěžující a vtipný román z běžného života, ve kterém se může najít opravdu každý z nás 😊. To je prvotina s pozoruhodným názvem „Pažitková smyčka“ z produkce nakladatelství Argo, […]
30. července, 2025 Himmlerova porodnice
Dá se zaprodat duše, vlast i čest za kus žvance?
Renée se ocitá v nacistickém ženském domě Heim Hochland nacházejícím se na venkovské sídle v Steinhöringu, který leží ve středním […]
26. července, 2025 Ještě chvíli celé jablko
Hlavní hrdinkou románu "Ještě chvíli celé jablko" české autorky Alexandry Buršíkové je pětačtyřicetiletá Karin, která má na první pohled všechno, co ke spokojenému životu žena potřebuje. […]
30. května, 2025 Je matka mrtvá
„To, co se nestane, je někdy to nejdůležitější, co den přinese.“ – citace z knihy, str. 164 –
Johanna se po třiceti letech vrací do rodného Norska, do země, které musela před třemi […]