Píše se rok 1921 a třináctiletý Jamie z britského Kentu doslova žije starověkou kulturou. Největší vášní chlapce je rýpat se v hlíně. Není se tedy co divit, že by se chtěl, po vzoru strýce Oscara, stát archeologem bádajícím na nalezištích při vykopávkách, nejlépe v samotném Egyptě. I otec Richard se drží oboru, působí jako profesor archeologie na Londýnské univerzitě.
Starší sestřička, adoptovaná Victoria, se má vdávat za hoteliéra Caleba, je však také spíše divoženkou než ženou prahnoucí po domácích povinnostech. Nade všechno si cenní svobody. Je emancipovaná, sebevědomá a touží stát se umělkyní. Vůbec se jí nelíbí, že má Caleb tendenci přistřihnout jí křídla. V tehdejší patriarchální době se však nejedna o nic překvapivého. Před svatbou je čeká zkouška ohněm. Obstojí v ní jejich vzájemná náklonnost?
Když jejich otec náhle umírá, má jediné přání, aby se Jamie připojil ke svému strýci do Luxoru. Victoria udělá cokoli, aby jeho poslední vůli splnila, i kdyby to mělo znamenat zpřetrhat nitky dosavadního pořádku. A tak se sourozenci vydávají na nejdobrodružnější cestu života. Zatímco Jamie je z vidiny výletu do parádní exotiky v sedmém nebi, Victoria má z dlouhé cesty do barbarské krajiny obavy.
Na cestě potkají mnoho zajímavých a významných osobností. Mezi nimi se mihne i mladý a ambiciózní Lukas, který míří do Údolí králů jako pomocná síla přímo k Howardu Carterovi. Viktoria je mladíkem fascinována, zároveň jí jeho způsoby pěkně brnkají na nervy. Oba se škádlí a my víme, že co se škádlívá, to se rádo mívá.
V průběhu vyprávění se ve vzpomínkách vracíme o dvacet let dříve, na samý počátek dvacátého století, kdy bratři Richard a Oscar Parkerovi započali svou slavnou práci egyptologů v zemi faraonů. Bratři nemohli být rozdílnějších povah. Richard se věnoval studiu a práci, kdežto Oscara zajímaly více ženy a hazard. Až lady Gloria v pragmatickém Richardovi vzbudí zcela neznámé pocity. Tato půvabná anglická dívka mu doslova ukradne srdce. Stačil jediný pohled a oba věděli, že jsou pro sebe jako stvořeni. Jejich láska je natolik pevná a upřímná, že společně překonají i obzvláště bolestné chvíle.

Román německé autorky Martiny Sahler „Pod egyptským sluncem“ ukrývá nádherný příběh vonící dálkou a orientem. Navíc se v něm mísí dávka lehkého napětí, rozkrývá rodinné tajemství, dává naději v nové začátky a samozřejmě v něm nechybí láska. Rodí se v něm přátelství na život a na smrt a bourá vysoké stěny nesmyslných konvencí a předsudků. Dává nahlédnout do života archeologů a nechá nás strhnout nevšední euforií při odhalení jednoho z největších objevů všech dob.
Sama jsem v pubertě kouzlu starověkého Egypta podlehla, studovala hieroglyfy, mýty a báje, a toužila jednoho dne stanout v rozpáleném egyptském údolí nad vykopávkami. Tento sen se mi sice nesplnil, ovšem objevování starodávných památek se mi poštěstilo hned několikrát. Egypt se stal mou srdeční záležitostí. Svým zaujetím mi proto Jamie připomínal mě samotnou v pubertálních letech. Byla jsem úplně stejná, avšak chyběly mi jeho znalosti. Kdo to má podobně, bude z romantického příběhu protknutého historií, mystikou a proslulou arabskou pohostinností rozhodně nadšený.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Alpress.











