Kniha Města bez plánu: Jak volný trh tvaruje město od Alaina Bertauda) je mimořádně podnětným dílem, které bourá zažité představy o tom, jak města vznikají, fungují a proč se vyvíjejí tak, jak se vyvíjejí. Bertaud, urbanista s desítkami let zkušeností z práce pro Světovou banku a působení ve městech po celém světě, přichází s jasnou tezí: klíčovým hybatelem měst není vizionářský plán architektů nebo urbanistů, ale samotný trh, tedy rozhodování jednotlivců, firem a domácností.
Autor staví proti sobě dva přístupy. Na jedné straně stojí tradiční urbanismus, který se snaží města modelovat shora – pomocí regulací, plánů a vizí. Na druhé straně Bertaud zdůrazňuje spontánní řád, který vzniká zdola prostřednictvím tržních mechanismů. Tvrdí, že čím více se plány snaží tento přirozený řád obejít, tím více problémů ve skutečnosti způsobují – od nedostupného bydlení po dopravní kolapsy. Jeho argumentace je přesvědčivá, protože ji opírá o tvrdá data, ekonomické modely i konkrétní příklady z různých koutů světa.
Velkou předností knihy je propojení urbanismu a ekonomie. Bertaud dokáže čtenáři ukázat, že město není uměleckým dílem, ale především dynamickým trhem práce a bydlení. Lidé do města přicházejí proto, aby našli lepší pracovní příležitosti, firmy se usazují tam, kde mají přístup k zaměstnancům a zákazníkům, a bydlení se vyvíjí podle toho, jak se střetává poptávka s nabídkou. Územní plánování v tomto pojetí nemá město předělávat k obrazu ideálních vizí, ale spíše vytvářet rámec, který umožní trhu fungovat efektivně a zároveň chrání veřejné zájmy.
Bertaud se nebojí kritizovat ani oblíbené urbanistické trendy. Ukazuje, jak se i dobře míněné regulace mohou stát brzdou rozvoje. Příliš přísné limity výšky budov mohou vést k nedostatku bydlení a rostoucím cenám, snaha o rozvolněné rozprostření města zase k dopravní neefektivitě a závislosti na automobilech. Přitom zdůrazňuje, že město musí být flexibilní a reagovat na potřeby lidí – a právě to trh dokáže lépe než rigidní plánovací schémata.
Jedním z nejsilnějších momentů knihy je její globální perspektiva. Bertaud čerpá zkušenosti z měst v Evropě, Asii, Americe i Africe, a ukazuje, že i když jsou kontexty odlišné, základní principy jsou univerzální. Města jsou úspěšná tehdy, když dokážou propojit lidi s pracovními příležitostmi, nabídnout dostupné bydlení a umožnit efektivní dopravu. Pokud v některé z těchto oblastí selžou, je to obvykle proto, že plánování šlo proti přirozené dynamice trhu.
Čtení je náročné, ale nesmírně obohacující. Kniha kombinuje ekonomickou teorii, urbanistické poznatky i praktické zkušenosti, a vyžaduje od čtenáře aktivní zamyšlení. Není to příručka pro instantní řešení, ale spíš intelektuální výzva: jak jinak uvažovat o městech, která se tak rychle mění?
Kniha působí čtivě a zachovává autorovu schopnost psát srozumitelně i o složitých věcech. Bertaud se nesnaží oslnit odborným žargonem, spíše staví na logických argumentech a konkrétních příkladech. Jeho styl je přímočarý, místy až provokativní – a právě to z něj dělá knihu, která se neztratí v záplavě akademické literatury.
Města bez plánu je kniha, která by měla být povinnou četbou nejen pro urbanisty, architekty či ekonomy, ale i pro politiky a zastupitele, kteří rozhodují o rozvoji měst. Přináší jiný úhel pohledu, který bourá iluze o tom, že města lze dokonale naplánovat od stolu. Ukazuje, že skutečná síla města tkví v jeho obyvatelích a v jejich svobodě rozhodovat se – a že úkolem plánování je tuto svobodu podporovat, nikoli omezovat.












