Atlas bylin – aneb čím se léčili naši předci a čím my

Rostlinných atlasů máme doma plnou polici, ne – li více. Každá je totiž něčím jiná. Ta je o lučním kvítí, ta o lesních podrostech, tahle je plná přehledných ilustrací a tamta používá výstižný popis. Všechny jsou ale takříkajíc z minulé éry. A tak mě zajímalo, jak asi vypadá nějaký moderní kousek, například Atlas bylin: průvodce českou přírodou – více než 100 planě rostoucích druhů.

Nelze si nevšimnout stoupající popularity alternativní medicíny a zájmu o samoléčbu přírodní cestou. Já sama musím uznat, že se nejdřív v zimě proleju litry bylinkových čajů, aplikuju několik babských rad, a teprve když nic nezabere, vyrazím k doktorovi. Jenže samoléčba bylinkami není vážení žádná sranda. Musíte si být jistí, co vlastně sbíráte a při konzumaci použít selský rozum a nepředávkovat se. Takže podle jakého klíče se řídit? Rozhodně je dobré mít sebou někoho, kdo vám tu správnou kytku ukáže.

V našem případě to tentokrát budou Marta Knauerová (botanička, autorka, mj. také napsala knihu Čarovné bylinky) a Jana Drnková (autorka, fotografka), jejichž radu využijeme zprostředkovaně pomocí výše zmíněné publikace Atlas bylin. Obě dámy v úvodu knihy kladou důraz na fakt, že se nejdená o publikaci odbornou, nýbrž naučně-populární, a že hlavním cílem je především pomoci čtenáři se základnám určením rostlin na cestách přírodou.

Pojetí knihy

Tento fakt je velice podstatný a doslova dýchá z celého zpracování knihy. Rostliny jsou tady pro rychlou orientaci rozděleny podle barvy květu, což je pro botanické klíče velmi neobvyklé. Navzdory rozmanitosti barevné palety a proměnlivosti odstínů květů, byly autorky nuceny vytořit pět základních kategorií a rozhodly se pro květy bílé, žluté a oranžové,červené a růžové, modré + fialové a nachové, zelené a hnědé.

Zástupci své barevné kategorie jsou v ní pak řazeni abecedně, dle odborného českého názvu, což považuji za nanejvýše praktické. Každé rostlince je pak věnována samostatná stránka, na níž je tedy zobrazeno její odborné české jméno, vedle něj uveden i název latinský a následují tyto označené odstavce: doba květu, popis listů, popis květu, popis plodu, popis bylinky samotné, výskyt, využití v minulosti i současnosti, zajímavosti, rozbor původu latinského jména, vypsání lidových názvů, případné upozornění na nevhodnost a následky nadměrného užití, jedovatost či jiná úskalí sběru. V zápatí pak nalezneme číslo stránky a kategorii, do níž se rostlina řadí (v češtině i latině). Ukázku z knihy naleznete zde.

Ze zajímavostí:

• Navzdory tomu, že je konvalinka prudce jedovatá její květy se sušily a drcené přidávaly do šňupacího tabáku.
• Z kořenů prvosenky jadní se vyráběl kýchací práše (dnes zákaz sběrukořene!), zatímco pocukrované květy byly vyhlášenou lahůdkou.
• Přeslička rolní se užívá k leštění dřevěného a kovového nádobí a nábytku.

Grafické a jiné zpracování

Po vnějším okraji stránky jsou pak vyobrazeny tři fotografie zachycující samostatnou rostlinu, její listy a detail květu. Fotografie byly pořízeny v České republice v přirozených místech výskytu těchto rostlin. Tady je na místě pochválit ostrost fotografie i kvalitu tisku. Vůbec celkové pojetí knihy provedla redakce velmi prakticky. Brožovaná kniha má formát 167×225, používá pro stránky velmi pevný papír a vazba je šitá nitmi. Jedná se tedy o knížku, která váš turistický baťůžek nikterak nezatíží a nezabere ani příliš prostoru. Nezbvá než doplnit, že kniha má 144 stran a vydavatelé ji doporučují už čtenářům od osmi let.

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.