Černá Amerika a její bohové I.

V 15.  století se mezi Evropou, Afrikou a Amerikou vyvinuly následující obchodní vztahy:  z Afriky pocházela velká část pracovní síly dobývající americké suroviny, jež se poté odvážely do Evropy k dalšímu zpracování, a Evropa dodávala na trh hotové výrobky. Takovému obchodu se říkalo trojúhelníkový a byl základním pilířem merkantilismu po celé období jeho existence. Černošští otroci dovážení do Ameriky jako levná pracovní síla byli zbaveni domova,  svobody, svých rodových kořenů a rodinných svazků, ale jedno jim jejich páni nemohli vzít: základní náboženskou a kulturní paměť, která se stala základem pro vznik afroamerických náboženských kultů.

Tato paměť byla podepřena čtyřmi pilíři. První pilíř pochází od nigerijských Jorubů, jeichž domovem bylo před příchodem do Ameriky východní pobřeží Guinejského zálivu.  Příslušníci kmene se zabývali zejména uměleckými řemesly (mosazné plastiky) a znali i různá božstva. Nejvyšším bohem byl Olorun, k němuž se Jorubové obraceli prostřednictvím nižších bůžků oríšů, z nichž každý měl svou kompetenci. Každý oríša měl vlastní svatyni, barvy, znamení, symbol, písně a skupinu věřících, jež ho uctívala.

Druhý pilíř pochází z oblasti dnešní Ghany a přilehlé oblasti Toga. I tam znali obyvatelé hierarchické uspořádání panteonu. Nejvyšším bohem byl Nyankopon, někdy také uctívaný v ženské podobě Nana, této nejvyšší instanci podléhal bůh dešťů, hromů a blesků Bobowis. Pod těmito božstvy byla řada dalších duchů, kteří sloužili kouzelníkům.

Třetím pilířem bylo náboženství dahomských Fonů, z něhož vzniklo haitské vúdú. Posledním pramenem afroamerických kultů pak byli Bantuové obývající střední a jihovýchodní Afriku. Do Ameriky přišel tento kmen zejména z dnešního Konga a Angoly. Bantuové však neměli propracované náboženské představy a kulty jako Jorubové nebo Fonové, proto také přejímali náboženství jiných afrických kmenů a některé prvky indiánských náboženství a dali tak vzniknout typickému jevu v oblasti Latinské Ameriky – synkretismu.

Synkretismus

Vstup křesťanů na jihoamerickou půdu v 16. století postavil indiány před otázku, jak si i přes násilnou kristianizaci zachovat alespoň část kulturní a náboženské identity. Výsledkem bylo přejímání křesťanských prvků a jejich mísení s původním indiánským náboženstvím. Dodnes se zachovaly různé rituály, jenž mají svůj původ v tradičních náboženských obřadech domorodého obyvatelstva, například obětování slepice.  Nejinak tomu bylo s do Ameriky dovezenými černými otroky, zvláště těmi, kteří odvozovali svůj původ z jiných zdrojů nebo neměli tak propracované náboženské představy. Příkladem může být kubánská společnost Abakuá, jenž vychází z  tradic náboženských kmenů žijících na západoafrickém pobřeží Calabaru, afrovenezuelský kult královny Marie Lionzy, či riodejaneirská macumba.

Původní africká náboženství však přijímala nejen křesťanské, ale i indiánské prvky, příkladem může být afrobrazilská macumba. Vedle těchto náboženství figuruje v afroamerickém náboženství i nový prvek – spiritismus vycházející z učení Francouze  Alaina Kardeka, podle jehož názoru je naše planeta osídlena dušemi mrtvých předků. K významným afroamerickým spiritistickým kultům patří brazilská umbanda. Umbandisté narozdíl od Kardekových stoupenců s dušemi zemřelých nejen komunikují, ale provádějí jejich prostřednictvím i  léčebné obřady, věštby a předpovědi. Svým bohům říkají oríša, zlým duchům echus a duším mrtvých eguns. Pořádají také své vlastní kongresy a koncily.  S výjimkou afrobrazilských kultů vycházejí všechna afroamerická náboženství ze čtyř hlavních pramenů, které jsme si představili již dříve a která se mísila s křesťanskými a indiánskými prvky i mezi sebou navzájem. To ale neplatí o Brazílii, v níž jsou provincie od sebe vzdáleny často desítky kilometrů.  a Právě v této  zemi s historií i podmínkami odlišnými od ostatních států Latinské Ameriky se zformovalo několik náboženských soustav – již zmněná macumba, candomble a batuque. o nichž si povíme v dalším pokračování našeho seriálu.

Díl druhý.

Andrea Vyhnalíková

Pracující student. Píše převážně o knížkách, politice a Latinské Americe.