Čtyři věci, které projdou jen v Mortal Kombat

Chcete-li natočit film s téměř nulovou uměleckou hodnotou, máme pro vás skvělý tip. Vytvořte ho na  základě počítačové hry. Když budete mít štěstí, jeho hodnocení bude oscilovat mezi průměrem béčkové produkce (Doom, Max Payne), patrně se ale nedostanete z těžkého podprůměru (Street Fighter, Bloodrayne, House of The Dead).

Pak je tady ale Mortal Kombat. Hra, která je – podobně jako série James Bond – natolik kultovní, že si může dovolit s nulovou uměleckou ambicí další a další filmové adaptace, a přesto ve výsledku nejde o propadák. Tak tomu bylo i u posledního Mortal Kombatu (2021), který si vzal na starost režií dosud zcela nepolíbený Simon McQuoid. Jaké prohřešky si tedy u kultovních filmů mohou tvůrci dovolit?

1) Tupý scénář
To, co fungovalo v roce 1995, překvapivě funguje i o desítky let později. Čaroděj Shang Tsung, vládce Outworldu, vyhrál nad lidstvem devět zápasů z deseti. Podaří se partičce exotů zachránit vesmír? Od začátku tedy divák sleduje příběh, o jehož konci (a často i průběhu) má od začátku jasno. Přesto u toho znovu zabije hodinu a půl svého života.

2) Zbraně v bitkách
Zatímco v původních Mortal Kombatech jsme se mohli kochat špičkovým bojovým uměním, s přibývajícími digitálními možnostmi začaly do filmu stále víc prosakovat zbraně. Emkáčko z roku 2021 tak nakonec není ani tak o bitkách, jako spíše o střílení laserem z Kanova oka, Liu Kangově pyromanii, sekyrách, nožích či mačetách. A takový Sub-zero už mrazí evidentně jen na základě obsedantně-kompulzivní poruchy. Režisér tak může ušetřit za trénované akční hrdiny, stačí kdokoli, kdo se umí rozmáchnout dřevěnou palicí.

3) Snaha za každou cenu kopírovat původní hru
Šoupnout do filmu občasné pomrknutí z počítačového Mortal Kombat může být divácky zajímavé. Ale rozhodně ne za cenu toho, že tím utrpí již tak špatný scénář či motivace postav. Kano se několikrát po sobě nechá podkopnout, aby si divák vychutnal oblíbený chvat ze hry. Ze stejného důvodu Liu Kang při svém nůžkovém kopu zcela popře fyzikální zákony a populární fatality nesmí chybět, ani kdyby trakaře padaly.

4) Vzletné dialogy
„Ó, mocný čaroději! Raději zhynu, než vložit svět do tvých rukou!“
„ I zhyň, bídný červe. Bude mi potěšením vysát tvou duši!“
Taky se podobnými větami častujete v pouliční bitce, anebo naopak třeba na závodech v kickboxu? Pravděpodobně ne. Jedinou autentickou postavou tak se svými cynickými hláškami zůstává Kano, se kterým by se – pokud by nebyl tak vymaštěný – mohli diváci skoro i identifikovat.

Filip Šimeček

Aktivista, publicista, pedagog, herec, včelař. Brainstorming mi nikdy moc nešel:)