V dnešním shonu se člověk málokdy zastaví nad tím, co slova psaná na papíře znamenají. Význam obětujeme v rámci úspory času. Kdysi jsme byli mistři ve čtení mezi řádky, jemné narážky a nuance pochycené v životě nám umožňovaly si tropit žerty třeba i z režimu, který nám vládl. Nastala však jiná doba, doba konzumní, dobra rychlosti a výkonu, kde je člověk tlačen k tomu aby toho stihl, respektive přečetl, co nejvíce, bez zdržujících zastávek k přemýšlení nad významy slov. A tak přicházíme o mnohé. Myšlenky inspirativních lidí nám zůstávají zpola skryty, zpola nepochopeny. Číst Václava Havla nás uvede do takového světa myšlenek jednoho našeho malého velkého člověka.
Teprve těsně před Havlovou smrtí jsem si začal uvědomovat, čím se člověk, kterého jsem neznal jinak než „pan prezident“ celý svůj život zabýval. Z dějepisu ve školách se o nedávné minulosti dovíte málo, nezbývalo tudíž než vytáhnout do boje s nevědomostí po svém. Já jsem byl dítětem již porevolučním, narozen do země svobodné. A brzy jsem zjistil, že mám na co být pyšný.
Postupem času začaly myšlenky Václava Havla být důležitější, než jeho politický statut. Turbulence, jež se utvořila v mé vlastní mysli přišla na léta studentská, a já začínal chápat. Jak potom Havel odešel z tohoto světa, a morální kompas naší země společně s ním, nezbývalo než si jej připomínat studiem jeho života, jeho děl či jeho dramat. Díla samotná jsou kolébkou těchto rozvah a David Dannaher se rozhodl podrobit je hloubkové analýze, s níž nás nyní seznamuje.
Profesor slavistických jazyků a literatury na univerzitě ve Wisconsinu, USA, otevírá myšlenkový svět Václava Havla ve čtyřech kapitolách své publikace. Kniha se snaží popsat před i porevoluční dílo této osobnosti srozumitelným jazykem, kterým vládne široká veřejnost. Drobné rozdíly, které by nepřipravenému čtenáři zajisté unikly, jsou zde vystaveny podrobnému zkoumání a převedeny do řeči každodenního člověka, který nestudoval literaturu. Díky tomu se dozvíte, jak číst Havla mezi řádky, jak chápat jím volená slova, rozdíly mezi vysvětlováním a chápáním, Havlovy obavy z nadcházejícího nového světořádu či úvahy na téma krize svědomí. Kladen důraz je i na problematiku překladu Havlových děl z českého jazyka do angličtiny, jelikož české výrazy nemají plnohodnotné sémantické ekvivalenty v jazyce anglickém.
Díky porozumění při čtení děl Václava Havla můžeme své smýšlení obohatit o zcela nový rozměr. Nahlédneme tak skrze jeho texty do nitra své vlastní duše, která musí být námi neustále přetvářena k životu v nelehké vřavě moderního světa.
„…Pakliže psychologickou terapii chápeme jako formu ‚čtení‘ lidské identity, potom jsou Havlovy hry uživatelskou příručkou pro ‚čtení‘ nás samých v moderním světě.“
Například takový neklid, který Havel pociťoval v rámci vstupu do nové, informačně-technologické éry lidstva, je patrný v jeho spisech opakovaně. Zkoumáním takto zachycených myšlenek v jeho díle můžeme sami sebe upozornit na skutečnosti, které by nám mohly hrozit potížemi v budoucnosti.
„…Fantastické civilizační vymoženosti, ‚které nám tak skvěle slouží a jsou schopny obohacovat náš život, mohou stejně dobře náš život beznadějně ochuzovat, zplošťovat a ničit.’“
Tak sdílíme potřebu nahlédnout na tento svět očima člověka, jehož prostý život byl tak neobyčejný, člověka, který vždy měl k čemukoliv smysluplný výrok:
„Současná krize lidstva, kterou Havel popisuje ve svých textech před rokem 1989 i po něm – a Toulmin s Paloušem s jeho popisem do značné míry souzní –, má více aspektů a bylo možné je pozorovat jak na Východě, tak na Západě, byť se na obou územích projevovaly odlišným způsobem. Stručně shrnuto jde o následující oblasti: moderně vlastní nadřazenost ‚pyšného raciocentrismu‘, a ‚egoistického antropocentrismu‘, nebo lépe řečeno vysvětlovací způsob bytí, jeho přeměna na zboží v soudobé konzumní a industriální společnosti, což je zároveň druh společnosti, v níž se lidé stávají spolutvůrci systému, který je vykořisťuje; nesmírná ideologická arogance toho či onoho druhu, která zatemní zdravý smysl pro pokoru do té míry, že se začneme považovat za ‚majitele pravdy‘ a pokoušet vysvětlit vše pomocí ‚banálních schémat‘; neustálý nárůst anonymní, neosobní a nelidské moci spojený s úpadkem smyslu pro individuální lidskou zodpovědnost; ztráta zkušenosti transcendentna a prohlubující se pocit duševního neklidu; stále silnější dojem, že se náš současný domov stal v mnoha ohledech vratkým. Řada těchto aspektů se projevila na posttotalitním Východě před rokem 1989 v zostřenější podobě než na demokratickém Západě, a právě proto by měl podle Havla Východ sloužit jako varování – či předat morální poučení Západu…“
Rozbory Havlových idejí o svědomí, neklidu transcendentna, otázkách bytí a mnoha dalších jsou na stránkách publikace podpořeny o hlasy významných či učených osobností, kteří se Havlovými myšlenkami dodnes zabývají. Kniha obsahuje mnoho poznámek pod čarou, které dokreslují či dovysvětlují formulace na stránkách uvedené, nebo rovnou odkazují na díla podporující ta či ona tvrzení. Publikace tak dostává formu spíše vědeckého textu, nicméně její čtivost je z velké části zachována i pro nevědecky smýšlejícího smrtelníka. To považuji za nespornou výhodu, byť se čtenář občas musí obrnit trpělivostí.
Číst Václava Havla není text jednoduchý. Není jednoduchý, neboť dílo Václava Havla není jednoduché. Text je třeba číst pozorně a vcelku, bez zbytečných přerušení, jinak hrozí riziko ztráty niti. Nicméně je to kniha, která nám poskytuje relativně přátelský výklad myšlenek státníka krátkých nohavic, které mohou pomoci formovat náš vnitřní světonázor. Beru jí jako průpravu ke složitému úkolu – tím není nic jiného, než se zahloubat do Havlových textů a přemýšlet nad nimi tak, jak to kdysi dělával i on sám.
Číst Václava Havla
Danaher David S.
Nakladatelství ARGO
288 stran, vázaná
Doporučená cena: 298 Kč
Hodnocení 7/10
zdroj úv. obrázek:www.argo.cz