Dárce – svět bez lásky, bez bolesti a bez radostí

Když se člověk podívá na tenhle film, který vychází z knižní předlohy od Lois Lowryové, tak se dostává do světa… do zvláštního světa. Do světa, který je úplně jiný, než mají ostatní lidé. V tomto světě lidé neznají slova jako láska, štěstí, utrpení, bolest, zklamání, války, radost, tanec, domov, blízkost druhého člověka, neznají slovo „milovat“. Vše je stejné, lidé vidí všechno černobíle. V tomto světě jsou tato slova zcela neznámá. Nikdo nic necítí, nikdo nemá cit k něčemu ani k lidem. Všechna tato neznámá slova jsou ukryta daleko ve světě – „Svět do Jinam“.

Zdroj obrázku: Mat.cz

Takhle se nazývá svět, ve kterém je vše normální. Lidé v tomhle světě nechtějí být odlišní, protože kdyby byl někdo odlišný od někoho jiného, tak mohou začínat hádky a spory. Takže čtenář se nachází ve světě, kde je vše úplně stejné, stejnorodé. Všichni mají stejné domy, stejně vybavenou domácnost, stejný počet dětí. To všechno proto, aby nevznikaly odlišnosti. Všechny děti chodí do stejné školy, mají stejná kola a stejné volnočasové aktivity.

Všechny děti i ostatní lidé si spolu povídají, všichni se mají vzájemně rádi a nehádají se, protože žijí právě v tomhle světě. V tomhle světě platí pravidla, která určuje „nejvyšší řád“. Tento řád tvoří lidé, kteří dohlížejí na to, aby se všechno dělo podle pravidel. „Nejvyšší řád“ určuje všem rodinám, kdy jim začíná večerka a dokdy smějí být děti venku. Tento „řád“ určuje a stanovuje pravidla, že se lidé nesmějí na veřejnosti dotýkat nebo že nesmí chodit na určitá místa.

Hlavní postavy jsou Jonas, jeho nejlepší kamarádka Fiona a kamarád Asher. „Řád“ jim jednoho dne přidělí povolání, která budou vykonávat. Nikdo z vyrůstajících dětí nemá možnost volby, protože povolání jim je přímo dané. Fiona se stane pečovatelkou o děti, Asher se stává pilotem. A asi se ptáte, milí čtenáři, co Jonas? „Řád“, který sleduje Jonase už mnoho let, zjistí, že má Jonas zvláštní schopnost. Takovou, kterou nemá nikdo jiný. Jonas vidí neviditelné. To znamená, že vidí například barvy (což v tomhle světě není možné, protože je vše černobílé a především stejné). Vidí mnoho důležitých věcí, a tak mu „řád“ udělí funkci „přijímač paměti“. Společně s „dárcem“ objevuje svět, který opravdu existuje, ale lidé tady ho neznají. Starý pán (dárce) podává Jonasovi vzpomínky, ve kterých Jonas zjišťuje, že jednotvárnost neexistuje, že existuje i jiný svět, plný radosti, štěstí a lásky.

Prostřednictvím Dárce zjišťuje, co je to láska, co jsou to emoce, co znamená něco k někomu cítit. Poznává, že existují i jiné barvy. Chce říct svým přátelům, že existuje i jiný svět, kde jsou nové věci. Jonas by to chtěl zároveň změnit. Chtěl by, aby tento svět viděli i ostatní lidé v tomto světě.

A tak se rozhodne, že překročí hranici „Do Jinam“ (= svět, kde existuje láska, radost, bolest). A tak se Jonasovi podaří překročit hranici. Ze světa bez války, bez hádek a utrpení, ve světě, kde je vše ideální a nikdo se s nikým nehádá, se najednou na konci stává svět, který se mění a lidé vidí, co všechno zůstalo ukryto ve světě Jinam. A „starý“ svět se obnoví v nový svět, kde lidé poznávají skutečnost a pravdu.

Můj názor na film:
Mně osobně se film moc líbí. Svým dějem dostane každého člověka do světa, který není jako svět, který známe. Tím dodává příběhu své osobité kouzlo, kdy se každý ponoří do světa bez lásky a bolesti.

Dominika Kamenská