Sbírka Nejlepší české básně 2017 na první pohled zaujme poměrně poctivou snahou o objektivitu. Zatímco v minulých letech byl podobným výběrovým sbírkám vyčítán (většinou oprávněně) zejména fakt, že editoři jsou silně ovlivněni vlastním básnickým vkusem či kolegiálními vazbami s autory básní, letos je možno vidět jasné koncepční změny.
Editory sbírky jsou filoložka a básnířka Sylva Fischerová a editor a redaktor Jan Šulc, tedy lidé všeobecně vzdělaní a umělecky natolik zralí, že mohou s jistým odstupem porovnat nejrůznější básnické proudy. O poctivosti jejich práce koneckonců svědčí i to, že se snažili přečíst nejen vše, co za uplynulý rok vyšlo knižně, ale stranou zájmu nenechali ani aktuální čísla soudobých literárních časopisů. V seznamu přečtených knih se tak objevila třeba představitelka konzervativnějších tvůrčích přístupů Lydie Romanská či zástupce nejmladší básnické generace, debutant Šimon Leitgeb.
Co je tedy v rámci celorepublikové komparace dobrou básní dneška? Statisticky lze říci, že takový text je psán volným veršem, převažuje epika a báseň je často na pomezí poezie a prózy (typickým příkladem může být třeba tvorba Bořka Mezníka). Trendy, jež nám průřez současnou tvorbou ukazuje, jsou poměrně zřetelné; řada autorů (např. Kateřina Bolechová, Patrik Linhart) ve svých básních akcentuje sociální otázku a jejich poezii nechybí společenská angažovanost.
a šup s ním ven… jako růžový puding? Jako růžové prasátko, nasládle tlustý svět?
(Adam Borzič, Vídeň po probuzení)
Jiné básně zase zaujmou svou formou, a to nejen graficky, ale i vrstvením novotvarů a hrou se slovy (např. Ian Mikyska, Robert Janda). Ostatně zkušený literární historik si hned vzpomene na léta šedesátá a vidí, že dějiny se opakují.
To své si ve sbírce ostatně najdou i zastánci tradičnější poezie, která tolik nepracuje s experimentem, ať už jde o spirituální verše Ondřeje Hložka či přírodní motivy v díle Norberta Holuba či Ewalda Murrera.
Nejlepší české básně 2017 potvrzují víru mnohých básníků i čtenářů, že když je společná vůle, nejmladší i nejstarší básnické generace dokážou najít platformu, kde se jejich dílo vzájemně prolne. A to i přesto, že každý svou tvorbou sděluje to, co je mu generačně blízké.
Korektura: K.Ch.
Více z LaCultury...
1. června, 2018 Sabine Dittrich na Čaji o páté I když je Sabine Dittrich německá spisovatelka, má velmi ráda Česko a taky má spoustu českých přátel. Minulý rok vyšla v Mladé frontě její kniha Potomci mlčení a tenhle rok byla Sabine […]
4. září, 2013 PEKING – PRAHA – NOVÝ POHLED NA SOUČASNÉ ČÍNSKÉ UMĚNÍ Lákají vás východní země? Zajímáte se o Čínu, zemi nevídaných historických událostí a zároveň jedinečné kultury a krás? Právě pro vás je tady výstava s příchutí tajemna a dávné historie z […]
26. listopadu, 2012 JÓHANN JÓHANNSSON & HILDUR GUDNADÓTTIR Islandský hudební mág Jóhann Jóhannsson se vrací do Prahy. V Paláci Akropolis však vystoupí poprvé a tentokrát i s přední čelistkou Hildur Guđnadóttir.
6. května, 2010 Rychlé šípy v Bohumíně Nostalgický pohled na nejznámější českou klučičí partu.
29. prosince, 2024 Noah: o jednom přeživším
„Chci, aby si lidé vyslechli nebo přečetli, co se stalo.“ – slova Noaha Kliegera –
Bývalý německý investigativní novinář a válečný zpravodaj Takis Würger, pracující jako redaktor […]
25. ledna, 2023 Sklouzni se v dešti Do rukou se mi dostala kniha české autorky Lenky Parýzkové, která napsala příběh o Lence jejíž život se vymkl kontrole a dostala se do psychiatrické léčebny. Má těžké depresivní stavy. A […]
15. února, 2012 Janáčkova filharmonie vyplula na moře filmové hudby I přes mrazivé počasí těchto dní se ve středu 8. února zcela zaplnil Dům kultury města Ostravy. Důvodem toho všeho byl výjimečný koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava s názvem Movie night. […]
4. září, 2021 Kraniosakrální jóga Co si vybavíte, když se řekne jóga? Tělesné cvičení, meditace, harmonie, zdraví. Pod jógu se dá ukrýt hodně věcí, často se za jógou schovávají i čistě komerční věci jako je třeba hot jóga, […]