Lisbeth počtvrté, jen s novým autorem. Stojí za přečtení?

Lisbeth Salanderová a Mikael Blomkvist jsou zpět. Může to znít zvláštně, vzhledem k tomu, že autor Milénia Stieg Larsson je již více než dekádu po smrti. Odkaz veleúspěšné trilogie, jejíž jednotlivých dílů se prodalo přes 75 milionů kusů ve třiceti světových jazycích, se pokusil oživit jiný švédský novinář – David Lagercrantz. Zajímá-li vás, zda se se mu to s Dívkou v pavoučí síti podařilo, čtěte dále.

Pozadí vydání 4. dílu Milénia je kontroverznější, než by se mohlo na první pohled zdát: Eva Gabrielssonová, která se Stiegem Larssonem 32 let žila a na psaní původního Milénia se podílela, je Lagercrantzovým počinem znechucena – nazvala jej dokonce “vykrádáním hrobu” – a dle jejího názoru jde jen o to, že vydavatelství potřebuje peníze. Její nelibost je pochopitelná i z důvodu, že sama disponovala náčrtky 4. dílu z pera Stiega Larssona, které stihl vytvořit během posledních měsíců před smrtí. Ty ovšem mají s Lagercrantzovou verzí společné jen některé z hlavních postav.

Stejně tak kromě novinářské profese nic nespojuje Lagercrantze s Larssonem. Lagercrantz, jehož doposud nejnámější dílo představuje biografie Já jsem Zlatan Ibrahimovič (Host, 2014), pochází ze zcela odlišného prostředí, a narozdíl od Larssona není levicovým aktivistou ani bojovníkem proti extremismu. Podle Larssonovy bývalé družky byl pro napsání knihy “naprosto idiotskou volbou”. Jaká je ale kniha doopravdy?

Příběh se znovu točí kolem redakce časopisu Milénium, investigativního novináře Mikaela Blomkvista a mladé hackerky Lisbeth Salanderové, která má s Blomkvistem (a ostatně i s většinou ostatních lidí) značně ambivalentní vztah. Milénium se potýká s ekonomickými nezdary a je nuceno prodat významný podíl společnosti norskému mediálnímu molochu, Blomkvist začíná pociťovat syndrom vyhoření a poprvé v životě zvažuje odchod z redakce a Lisbeth se pouští do jednoho z nejnáročnějších hackerských úkolů vůbec.

Celý příběh nabírá na obrátkách v okamžiku, kdy dojde k vraždě geniálního vědce Franse Baldera a pokusu o vraždu jeho autistického syna. Svědkem vraždy je i Mikael Blomkvist, který větří obrovskou šanci pro sebe i milénium a okamžitě se pouští do pátrání. Stopa vede kromě ruských hackerských gangsterů také do nejvyšších kruhů americké zpravodajské služby. Navíc se na scéně objevuje další a neméně nebezpečná postava z Lisbethiny minulosti…

Nemá cenu rozplétat zde detektivní a značně komplikovanou zápletku, proto se budu raději věnovat tomu, zda se Davidu Lagercrantzovi podařilo dostát kvalit předešlých tří dílů Milénia. Musím říct, že z počátku jsem měl značné obtíže rozeznat, že knihu psal jiný autor. Lagercrantzovi se podařilo do značné míry napodobit Larssonův rukopis, přesto s postupujícími stránkami vyplouvají napovrch jemné nuance – nejcitelnější je zřejmě absence Larssonova citu pro detail.

Postavy některých hrdinů jsou plytší, což je nejpatrnější u charakterů ruských záporňáků. Z Lisbeth se stala v podstatě nadpřirozená bytost, která kromě hackování vyniká i v boji zblízka a je v podstatě nezničitelná. Téměř mýtickými schopnostmi oplývají i některé další postavy. Naštěstí některé typické rysy hlavních hrdinů se nezměnily – Lisbeth stále nenávidí muže, kteří nenávidí ženy a Mikael zůstává i nadále nezaprodatelným investigativcem.

Místy má Dívka v pavoučí síti opravdu rychlý spád a navzdory své tloušťce se čte skoro sama. Skoro bych řekl, že Lagercrantz mohl v knize stvořit namísto Lisbeth a Mikaela nové hrdiny a zařadit se tak se zdařilým severským detektivním románem mezi relativně úspěšné Larssonovy následovníky. Jenže to zřejmě nikdy nedosáhl takové mediální pozornosti.

Dívka v pavoučí síti rozhodně není špatná kniha. Za to, že se David Lagercrantz rozhodl kopnout do vosího hnízda a navázat na věhlasnou sérii, si zaslouží obdiv. Na druhou stranu, nikdo se nemůže divit, že mnoho zapřísáhlých stoupenců původní série pak kope do něj. Jste-li zavilým milovníkem prvních třech dílů, nejspíš budete zklamaní. Chcete-li si přečíst podařenou detektivku s oblíbenými postavami, sáhněte po ní.

Martin Mucha

Studovaný žurnalista, povoláním marketér, ve volném čase muzikant a čtenář. Nejraději čtu a recenzuji knihy o vědě, osobním rozvoji a biografie.