Hraničářův učeň: když dětská fantasy dokáže vklouznout do srdce dospělých jedinců

Zmítajíce se v knihomilské abstinenci a ohryzávajíc si zablokovanou kreativitu ohledně čtenářského menu zamířila jsem ke kamarádce pro radu, zda nemá něco na přečtení. Měla. A chytlo mě to stejně jako ji a celosvětovou vlnu čtenářů. Teď vlastně nechápu, jak mě Hraničářův učeň Johna Flanegena dokázal tolik let míjet.

Poznatek první: hraničářův učeň nemá pranic společného s Tolkienovým Aragornem. Snad jen vlastnosti hraničářů: být mazaný jako liška, rychlý a ostražitý jako rys a nenápadný takřka jako chameleon (zelenavá hraničářská pláštěnka vskutku umí zázraky). V příběhu také místo na zlé skřety narazíte na medvědovité záporáky wargaly, mocichtivého Saurona zde nahradil méně nadpřirozený Morgarat a banda různorodých padouchů, se kterými je třeba zúčtovat a nastolit spravedlnost.

Příběh začíná ve chvíli, kdy je Willovi 15 let a spolu se svými vrstevníky z opatrovny na hradě Redmontu je postaven před volbu budoucího povolání. Jenny se plní sen učit se u nejlepšího (a nekompromisního) kuchaře Choppa, George se k vlastní úlevě ponoří do záplavy pergamenů, kalamářů a paragrafů, Alys se bude učit diplomacii u lady Pauliny, hromotluk Horác je přijat do bojové školy, kam by chtěl i náš hrdina. Chce se totiž stát rytířem, tak věhlasným, jak si vysnil svého hrdinského otce. Jenže sir Rodney má za to, že takový střízlík do boje nepatří. V tom se ze stínu vynoří tajemná postava v šedozelené pláštěnce. Královský hraničář Halt. Upřímně oni ti hraničáři jsou prý divní pavouci. Samotářští, všeznalí, a byť se o Haltovi vypráví mnohé hrdinné legendy – od čarodějníků radši dál. Jenže právě tenhle chlapík předá siru Araldovi lejstro, které rozhodne o Willově osudu. To dá rozum, že se Will v noci kolem stráží vplíží do věže, aby si ho přečetl. A tím potvrdí Haltovy předpoklady. Will je předurčen stát se hraničářem.

Sbalí si tedy raneček a nastěhuje se do dubové chaty za hradem, kde Halt žije. Učí se disciplíně a vytrvalosti (jakožto poskok plnící Haltovy rozmary), trénuje lukostřelbu, sebeobranu se speciálními noži hraničářů, nenápadný pohyb v terénu…a rozmrzelost nad životním údělem ho pomalu opouští. Ostatně bojová škola nebude žádný med, když i Horác vypadá vyřízeně. Jenže Horác je zničený spíše ze šikany starších spolužáků, než z tvrdého režimu. Jednoho dne se svým trýznitelům postaví, aby Willa ochránil, a společně tento středověký tříčlenný gang porazí. V tu chvíli už to nejsou jen dva kluci z opatrovny, kteří si vyváděli naschvály. Stávají se z nich přátelé a tohle přátelství je pak díl od dílu silnější a zásadnější pro vývoj děje celé série. Will, Horác a Halt zažívají nejrůznější nebezpečné příhody – čeká je válka s kdysi poraženým Morgaratem znovu usilujícím o královskou korunu, dobrodružství v ledové zemi Skandijců, tajemné síly čaroděje Norgaratu, boj s vychytralými náboženskými fanatiky i perné chvilky při ochraně císaře Nihon-džinu.

Vyprávění, co a jak se v kterém díle odehrálo, by zabralo spoustu času a připravilo vás o překvapení, takže se raději zaměřím nato, čím je série sympatická. V první řadě je to lehkost textu a chytlavý vypravěčský styl, díky kterému vykreslení celkem bojových scén hltá i takový antimilitarista jako jsem já. Jde tam totiž o život postav, které vám přirostly k srdci, a je vcelku jedno, zda jsou to hlavní hrdinové nebo vedlejší persony. Všechny osobnosti jsou dobře vykreslené, něčím specifické, mají své přednosti i slabosti, zájmy i prvky archetypů.

Čtenáři se sklonem ke kritice budou patrně krčit nos nad originalitou autora, který čerpá inspiraci z našeho světa – Skandijci jsou jasnou úpravou Vikingů, hrad Macindaw odolává nájezdům Skotijů v kiltech, obyvatelé okolí Aridské poušť mají podobné návyky jako Turci, Toskan používá formace římských legionářů a Nihondžin dýchá japonskou kulturou. Po poražení Morgarata navíc mizí nadpřirozené bytosti a bojují „ti dobří“ s těmi „špatnými“, příběhu to ale nikterak neubírá na spádu. Upřímně musím přiznat, že opis skutečných kultur mi byl spíš sympatický. Uvědomme si, že John Flanagan byl pro svět celkem obyčejný chlapík na volné noze, který píše reklamní slogany a televizní scénáře a vadí mu, že jeho dvanáctiletý syn nemá chuť si číst. Což ho motivuje k tomu nějaký zajímavý příběh pro něj vytvořit. Takže sedne a napíše pár povídek. A bylo to. Příběh Hraničářova si našel svého autora i čtenáře. Ostatně (dnes již přibližně třicetiletý) Flanagen ml. je prý dodnes nadšeným čtenářem Willových příhod a připojují se k němu stále další.

Příběh Hraničářova učně oběhl celý svět a získal si tolik fanoušků, že byl letos natočen film Ranger’s Apprentice (USA 2015) a původně desetidílnou ságu doplnily dvě knihy: Ztracené příběhy pro uspokojení zvídavých otázek čtenářů a příběh Královská hraničářka, kde je Will pasován do role učitele.

 úvodní obrázek:zdorj www.martinus.cz

Renata Dorňáková

Co o sobě říci? Žiju v malebné krajince Vsetínských Beskyd a snad právě proto mám ráda spoustu věcí, které souvisí s přírodou. Jako skoro všichni Valaši, i já jsem hodně tvrdohlavá a stejně tak přátelská; ráda poznávám nové lidi a zkouším nové věci. V etapách relaxace (od programu motorová myš) pak není nad šálek lahodného maté a dobrou knihu s uchvacujícím příběhem.