Konečně i u mě došel čas si přečíst tolik proklamovaný román „Pomocnice“ americké lékařky Freidy McFadden, jež u nás vydalo nakladatelství Kalibr. V knihovničce mi ležela něco málo přes rok. K dobru však musím říct, že mezitím putovala mezi dalšími rodinnými příslušníky-čtenáři, takže vlastně nebylo kdy dřív se do ní pustit.
Hlavní hrdinka Millie si setsakra musí dávat bacha, aby si v novém zaměstnání vedla dobře a nic nepokazila. Jediný průšvih by ji totiž poslal zpět do vězení, kde skončila už jako teenagerka. Na první pohled snové zaměstnání pomocnice v domácnosti jedné zazobané rodinky se však promění v peklo na zemi. Paní domu je blázen, a v první části knihy jsem z ní totálně šílela. To samé můžu říci i o devítileté dcerce, jež byla nehorázně rozmazleným frackem, a chlap, co dělá, že nic z toho, co se kolem něj děje, nevidí. Proč asi? V čem je zakopaný pes?
Druhá polovina knihy nám podává zcela odlišný pohled na věc a já dočista nestačila zírat. Pár indicií mi již předem napovídalo, že je něco špatně, že za tou dokonalostí, bohatstvím a krásou se skrývá něco hodně temného, ale mohla jsem vážně jen hádat. Ovšem to, co následovalo, bylo něco šíleného, nečekaného a s pořádným wow efektem!
Bylo to výborné čtení. Můžeme říct i poučné, protože si málo lidí uvědomuje, jak rozdílná může být osobnost člověka ve společnosti, a naopak v soukromí. Jakou paseku dokáže takový ďábel s andělskou tváří napáchat na druhém člověku, který mu bezmezně věří a oddá se mu celým tělem i duší…
Mám pocit, že jsem poslední, kdo „Pomocnici“ četl. Jestli je zde ještě někdo, kdo tak neučinil, směle do toho! Vřele doporučuji. Hned jdu načít druhý díl…
Více z LaCultury...
15. května, 2024 Unesená Někdy by tvrdší výchovnou ruku potřebovali všechny dnešní děti a puberťáci, protože některé jejich excesy jsou už opravdu přes čáru. Avšak, jak zní známé pravidlo – všeho s mírou.
V […]
15. dubna, 2024 Zkouška rájem Sedm dní, sedm otázek. Navždycky změněni. Tak zní působivý slogan, kterému neodolá ani vztahem zklamaná Daisy. Reklama lákající k novému začátku, k úniku do útočiště pro páry v nesnázích. […]
9. dubna, 2024 Stíny nad Pecan Hollow A safra! Po přečtení mi nějak došel dech. Román Stíny nad Pecan Hollow, který vydalo nakladatelství Jota, není rozhodně žádnou romantikou ani pohodovým čtením, ale osvětné čtení o […]
1. října, 2023 Zmiz, dokud můžeš Druhý díl skvělé série o zvláštní agentce FBI Laurel Snow, která je nesmírně svérázná, avšak inteligencí jen překypuje. S podobným typem lidí je někdy těžké pořízení, ale vzhledem k její […]
4. srpna, 2023 Jen moje štěstí „I andělé mají své zlé úmysly.“
– citace z knihy, str. 162 –
Tak schválně, jak byste se zachovali, kdybyste v loterii vyhráli takovou částku peněz, že už byste nemuseli v životě na nic […]
26. června, 2023 Šepot z lesa Kateřina Surmanová je česká autorka, která se čtenářům vryla do paměti svou první knihou s názvem Šepot z lesa. Jedná se o mysteriózní thriller z kterého vám bude běhat mráz po zádech. […]
22. září, 2022 Smrtící lék „Jestliže je cílem lékařství lidem pomáhat a zmírňovat jejich utrpení, vyplývá z toho, že pokud neexistuje léčba ani šance na zlepšení, udržovat člověka při životě je špatné.“
– citace […]
17. září, 2022 Dům pod jasany Mrazivý a lehce mysteriózní thriller „Dům pod jasany“, který vydalo nakladatelství Argo v roce 2022, je dalším napínavým počinem několikanásobného laureáta ceny Edgar a držitele ceny The […]
21. srpna, 2022 Sedm let temnoty „Pokud jde o místo, kde můžete z člověka vyrobit šílence, noční Serjongskou přehradu překoná máloco.“
– citace z knihy, str. 503 –
Thriller „Sedm let temnoty“ jihokorejské spisovatelky […]
11. února, 2025 No a já
„Možná už žádné jindy nebude. Možná máme v životě každý jen jedinou šanci, a když ji propásneme, máme smůlu, už se nenaskytne.“ – citace z knihy, str. 52 –
Nadprůměrně inteligentní […]
10. února, 2025 Voda pro slony
Je to již řadu let, co jsem v televizi zhlédla film „Voda pro slony“, později se promítal také pod názvem „Vlak do neznáma“, a já u něj bulela jako malé děcko. V hlavních rolích se […]
9. února, 2025 Němci
Pamatuji se, jak moc na mne zapůsobil román „Zuzanin dech“ české autorky píšící pod pseudonymem Jakuba Katalpa. Byl to ten druh románu, kdy na konci zůstanete jako opaření a nedostává se […]