Haiti: Haj i ty?!

Třeba bychom byli mnohem horší, ještě bychom se povraždili a charitu ze západu hned rozkradli (nebýt tam dost početný kontingent US army). Jasně, lidi trpí, sem tam se krade, to ale přece neohrozí naše postavení šlechetných zachránců. Těch pár milionů nás bohaté země přece nevytrhne. Já osobně jsem pro, proč ne? Nějaká ta solidarita.

Na druhou stranu, když už taháme drobný z kalhot, podívejme se aspoň do očí těm žebrákům z Karibiku a když už budem u těch pohledů, věnujme jeden taky sobě. Není to trochu pokrytectví? Není to spíš docela slušný výsměch. Vyhlášení Golden Globe Awards a hned se hvězdy můžou přetrhnout kolik si odpustí. Zvyšuje to mediální zájem. Hrdina ve filmu je i opravdový hrdina zde na zemi. Ano, příklad hodný následování. Zajímalo by mě, kdo z nich je opravdu něčím takovým dojat? Jak to, že nevyrukují pokaždé s nějakou podobnou veselou dobročinností, když vystoupí před kamery? Vždyť třetí svět je permanentně zasypaný problémy, které si my raději ani neumíme představit. A to platí povšechně.

Kdo z vás, kdož jste v záchvěvu srdečnosti poslali DMS, kdo z vás čte pravidelně zprávy Světové banky o stavu chudoby ve světě (a korupce, kriminalitě, znečišťování – protože těhle vymožeností tam mají taky dost)? Koho z vás vážně zajímá, že Haiti je s prominutím v prdeli imrvére a tohle zemětřesení pro ně bylo svým způsobem požehnání, jelikož svět si jich všimnul? Nakonec to snad vyjde na stejno, jedna sentimentální pomoc za hubičku a vypěstovaný cynismus nad roční statistikou. My všichni nezaujatí cynici odpusťme si tak alespoň výtky vůči jejich cynismu, protože ten nepramení z nudy, ale z nouze co tře bídu.

Když člověk neví, zda se zítra nají, tak prostě občas začne uvažovat o tom, jestli neprodá svoje vlastní dítě nebo ho neotráví, aby se aspoň netrápilo hladem. A když vidí prasklý vodovod tak trhne pár chechtů na neštěstí svýho bližního, protože na ničem jinym se tam už asi vydělat nedá. Tohle já soudit nechci a jsem rád, že tak uvažovat nemusím. Nevím jak bych se choval v jejich situaci, protože morálka je jedna věc, ale určité situace zase jiná věc. Či lépe, ono vůbec klást si otázku: jak bych se choval kurňa já?, nemá příliš smysl.

Je to hloupá otázka. A to vůbec nechci obhajovat starou slovesnost o příležitosti a zloději. Nechci se vyhnout vlastní cti a nějak se vymluvit (určitě bych se zachoval jako charakter nebo určitě bych je zas tolik neodřel, i tady přece platim stočný). Je to hloupá otázka, protože si ji kladu bez souvislostí. Kladu si ji jen tak ze sportu, nikoli proto, že by mě zajímala skutečná situace těch vytřepaných ostrovanů. Takže se raději budu snažit hájit Haiti, budu se snažit vzbudit v sobě soucit, i když je to daleko za velikou louží a mě to vlastně může být úplně fuk, ačkoli si čtu na dobrou noc traktáty o globální spravedlnosti.

Pošlu jim taky DMS, aby srdíčko mělo pokoj. Jenže pomůže to? Všichni se dosyta nažerou mediální kaše o desítkách tisíc mrtvol a zmrzačený tváři zemský, za chvíli po tom neštěkne ani pes. A přitom bych si představoval, docela slušná příležitost jak alespoň v těch médiích načrtnout širší souvislosti. Historii jejich patálií, kolik si do bot napustili sami, kolik toho máme na triku my, když je třeba nechcem pustit na hajzlíky svobodnýho trhu. Takže zase nic. Stejně s tim přece nejde nic udělat, že. Je to jako to zemětřesení – nebo ne?

Jan Pecháček