Vlakvedoucí, to byla kdysi jedna z pracovních pozic, která mě nesmírně lákala. Už jako malá jsem milovala, když jsem s babičkou mohla jet na výlet vlakem a ze všeho nejraději jsem průvodčímu podávala jízdenku z hnědého tvrdého kartonu. Teď si sypu popel na hlavu, že jsem si ani jednu na památku neschovala. Kdo tenkrát ale mohl tušit, že dnes postačí ukázat kód na mobilním telefonu a jede se. Životní cesty mě sice zavedly úplně jinam, avšak nikdy mě nepřestalo toto zaměstnání fascinovat. Proto jsem s nadšením popadla knihu „Honzíkovy cesty“ z nakladatelství Cpress. Zážitků je kniha plná a na to, jak je autor mladý, tak se velmi brzy vypracoval na vedoucí pozici. Dnes šéfuje celé posádce v tzv. žlutých vlacích. Třeba ho tam jednou potkám, nebo jeho přítelkyni, která se k týmu „žluťásků“ také připojila.
Honza nás seznamuje s celou svou profesní štací od samých začátků – od vstupního pohovoru u Student Agency, po samotné zaučování, až po svůj úspěšný kariérní postup. Mnohé zážitky jsou veselé, jiné zase vážnější. Opravdu jsem se nasmála nad nejrůznějšími požadavky cestujících, případně nápady, které mohou na vlakovou osádku vymyslet. Mnohdy jsou to doslova kuriózní „potřeby a přání“. Svým vyprávěním mě dokázal i rozplakat – příběhem zanechané fenky na záchodcích. Jako psí máma toto nikdy nepochopím. Práce s lidmi je prostě náročná, to musí potvrdit každý, kdo s nimi den co den přichází do styku.
Další informace o knize a ukázku k přečtení naleznete na webu Albatros Media – zde.
Jako obrovskou výhodu považuje autor možnost při svých cestách poznávat česká i slovenská města, ba v posledních letech žluté vláčky putují až do oblíbeného letoviska – Chorvatska. Na svých cestách se setkává i se známými osobnostmi. S kterými měl Honza tu čest? To si musíte přečíst.
Při svém vyprávění se nevyhne ani nepříjemné zkušenosti – se sebevrahy na kolejích. Já takové sebevrahy na svých cestách zažila tři. Snad jsem si svůj počet již „vybrala do zásoby“.
Knížka je protkána množstvím zajímavých fotografií z osobního archívu autora, které vyprávění příjemně doplňují. Člověk si tak lehce spojí vypravěče s konkrétním obličejem. I tím si kniha získává takový osobnější ráz. Moc pěkné oddechové čtení.
8. července, 2023 Humorně ze světa práce Píšete-li knihu jako naštvaný dělník, jehož šéf porušuje zákoník práce, zřejmě se vám dílo podaří. Píšete-li knihu jako znechucený šéf, kterému dělníci rozkrádají fabriku pod rukama, […]
8. května, 2023 Sám mezi ženami – Kohoutí zápas Alexandr je obklopený ženami. Manželka, matka, tchyně, dvě dcery, kolegyně ve škole, kde učí, jeho studentky na kurzu sebeobrany, který vede. Naštěstí se ale začíná blýskat na lepší časy: […]
18. prosince, 2021 Sám mezi ženami. Podaří se mu najít mužského parťáka? Alexandr je obklopený ženami. Doma má manželku, dvě dcery a matku, ve škole, kde žáky na druhém stupni učí matematiku, zas samé kolegyně. Lepší to není ani na kurzu sebeobrany, který vede: […]
7. května, 2017 Máte druhý díl Anny Frankové? Nevěříte vlastním očím? Ale ano, lidé se v knihkupectví opravdu shánějí po kde čem a očekávají, že knikupci mají unikatní šestý smysl. Ví přesně jakou knihu pro hledáte, i když znáte jen […]
22. října, 2026 Rány
Druhý díl série „Vrány“ vynikající české autorky Petry Dvořákové nese název „Rány“ a je stejně depresivní jako jeho předchůdce.
„Tak nám Baruna uletěla“ – tím celý příběh začíná. […]
17. října, 2026 Untitled project
„Osud je možná nezvratný. Přijde, co přijít má, a je jedno, jakým veličinám či zákonům se vzepře.“ – citace z knihy, str. 188 –
Děkuji Honzovi za důvěru, ovšem docela by mne zajímalo, […]
2. října, 2026 Cesta na Sardinii
Barbora Majchráková zve fanoušky oddechového čtení a romancí na rodinný výlet za stmelením rodiny a pochopením. Za překonáním strachu i poznáním krás Itálie během Cesty na […]
1. října, 2026 Velké štěstí (od) Scarlet Wilkové
Scarlet Wilková patří mezi žádané české autorky. Ve své tvorbě vychází převážně z poznání české válečné a poválečné historie. Její poslední novela Takové velké štěstí je rodinnou ságou […]
28. září, 2026 Příběh z popela: knihovníkova cesta za pravdou
„Příběhy se staly. Už nejdou změnit ani zvrátit. Zkrátka jsou a navždy se stávají naší součástí ve vzpomínkách. Někdy hodně bolestivých. Ale i z těch nejtemnějších jde hledat cestu […]
22. září, 2026 Šepot kolibříka
Správně cynická a sarkastická Terka Polivchuk Poslušná mi právě dokázala, že je nejen skvělou recenzentkou, kterou sleduji na sociálních sítích pod přezdívkou @terr_books, ale i neotřelou […]