Konec emocí

zdroj: vlastní archiv
zdroj: vlastní archiv

Máte rádi tvorbu českých autorů? Budu se opět opakovat, ale opravdu jsem letos přečetla spousty českých knih a jsem ráda, že naše malá země má tolik skvělých spisovatelů. Mezi dalšího autora, který mě velice mile překvapil, řadím Jana Stejskala, který mi zaslal svoji knížku i s věnováním.

A teď už k příběhu, který se v knížce odehrává. Poznáváme Anetu, která žije poklidný život se svým přítelem a je to takový typicky český pár s běžnými starostmi. Jednoho dne si zajdou do lesa na houby a jelikož je hledání a sbírání úspěšné, tak si udělají smaženici. Mno, ale Filip v lese omylem do košíku vložil i jedovatou houbu, ač si myslel, že je jedlá. A Anetě byl zle. Halucinace, špatně od žaludku, prostě otrava. Jenže tato událost u ní vyvolá pocity, které postupně otřesou celým jejím životem. Starosti a problémy se na ni sypou jeden za druhým a Aneta má pocit, že jí nikdo nerozumí. Vždyť přece nemůže za své pocity. Navíc se dozvídá jedno rodinné tajemství, které jí nedá spát a chce se dozvědět podrobnosti. Nikdy jí nikdo nic pořádně nevysvětlil a to ji vnitřně užívá…

 

zdroj: vlastní archiv
zdroj: vlastní archiv

Příběh v knížce je skvělý! Smekám před autorem, protože celou dobu psal v ženském rodě a líčil ženské pocity, myšlení a netuším, jak je možný, že se mu to takhle povedlo. Anetu jsem si oblíbila od první stránky. Fandila jsem jí, litovala, držela pěsti, prostě prožívala jsem u čtení emoce. Navíc je v příběhu zasazeno několik opravdu hodně povedených hlášek u kterých se zasmějete. Opravdu. Jednu jsem si přečetla při cestě autobusem a smích skrývala do límce saka. Ale pak se blížíte ke konci příběhu a přijde šok. Totální šok a naprosté vykolejení, bouře emocí a najednou vám vše dá zcela jiný rozměr. A já opět nadšeně tleskám, protože takhle si čtenáře omotat kolem prstu, nepustit a na konci ho úplně vyždímat, umí Jan Stejskal dokonale.

Knížku si musíte přečíst a vy, kteří máte rádi psychologické knížky, tak vy obzvlášť.

Více z LaCultury...