Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy

Společnost je rozdělena na tři skupiny. Jedna obývá zbytky pevniny, další zas široširý oceán a vzduch. Straat, lampář na vzduchoplachetnici, neprožívá mnoho radosti a kromě práce ho těší zejména pití alkoholu. Jeho monotónní život naruší až pád přes palubu.

Myslí si, že zemře, avšak jeho pád zbrzdí plachta na plavidlu mladé lodivodky Lagúny. Jeho život je sice zachráněný, ale kdyby věděl, co jeho nehoda způsobí, asi by více ocenil smrt. Zajetí u pirátů, ztráta něčeho velmi cenného, vstup na pevninu bez potřebného povolení, útěk před krutou otrokářkou, kluk Levian, který věří, že na Straatově vzduchoplachetnici žije i jeho otec, jeho jméno na seznamu mrtvých lampářů… to všechno jsou problémy, se kterými se Straat musí nějak vypořádat. Dokáže zabránit rozpadu křehkého příměří mezi vzduchoplavci, mořeplavci a suchozemci a vrátit se domů?

Autorkou knihy Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy, která je jejím prozaickým debutem, je novinářka Kateřina Havlíková. Ta v současnosti působí v Českém rozhlase. Vystudovala žurnalistiku v Brně a politologii a africká studia v Hradci Králové. Je spoluautorkou dvou knih o fotografování opuštěných budov — URBEX. Opuštěná místa v Čechách (2014) a Urbex.cz. Krása zániku (2015). Příběh o svérázném lampáři a jeho společnících vydalo Nakladatelství Host.

Tento postapokalyptický román má hned několik originálních prvků, kterými vás nadchne. Nejzajímavějším z nich je kouzelný svět rozdělený mezi tři společnosti, z nichž každá má svá vlastní pravidla a vlastní životní styl a nezapomíná se ani na drobné detaily, například na měření času. Ano, i pro něj má každá ze skupin jinou metodu. Dále je zde přirozeně zakomponovaný jeden prvek, který drží svět pohromadě. Toto zapracování vás snadno přesvědčí, že je daná věc cenná a že stojí za všechny ty problémy, čímž přispívá k tomu, že je motivace postav k jejich činům uvěřitelná. Za zmínku stojí i promyšlené propojení postav.

Díky tomu, že mezi hlavními hrdiny mají své zastoupení vzduchoplavci, mořeplavci i suchozemci, můžete sledovat jejich odlišnosti doslova „v přímém přenosu,“ což někdy vytváří vtipné situace, při kterých se od srdce zasmějete. Netradiční je také pojetí osudů postav, kdy se autorka se nebojí dopřát těm dobrým špatný nebo přinejmenším rozporuplný konec a těm zlým  naopak dobrý. Styl psaní je příjemný a podtrhuje pohádkovou atmosféru, kterou si příběh zachovává i navzdory problémům, na něž upozorňuje, více než pochmurným realistickým prvkům a vyloženě nepohádkovému závěru.

Knize však dost škodí přílišná zkratkovitost. Autorka žene děj rychle kupředu a nezdržuje se nějakými podrobnějšími popisy, které by si ale její svět zasloužil. To platí i pro dobrodružství lampáře a ostatních. Mohlo to být strhující vyprávění, protože potenciál tady byl, a to velký. Místo toho jednotlivé části působí jako položky na seznamu, které se po přečtení prostě odškrtnou bez toho, aby vtáhly do děje a zanechaly nějaký hlubší dojem. Aby tempo vyprávění náhodou nezpomalilo, vše je okamžitě řečeno a prozrazeno, takže nezůstává žádný prostor pro napětí ani pro čtenářovu fantazii. Konec postrádá hravost a absurdnost, kterou vynikají tři čtvrtiny knihy, nabízí více otázek než odpovědí a celkově plyne tak nějak do ztracena.

Pokud hledáte rychle plynoucí román spojující fantasy, dobrodružství, originalitu a humor, který je ideální pro dlouhé letní večery, zkuste knize dát šanci. Myslím si ale, že je vhodná spíše pro mladší čtenáře.

Jana Mišúnová

"Nikdy nejsi moc starý na to, abys mohl začít znovu snít nebo se vydat za dalším cílem." C.S. Lewis