Pamatujete, že dříve jsme po každé delší cestě od jara do podzimu umývali čelní skla aut od mrtvého hmyzu? A všimli jste si, že poslední dobou už není třeba, protože hmyzu výrazně ubylo? No, není to tak dobrá zpráva, jak byste si možná mysleli. Chybí totiž jako významná složka ptačí potravy. Více se dozvíte v knize nakladatelství KAZDA: Krmíme ptáky – ale správně, kterou napsali P.Berthold a G.Mohrová. Ti vysvětlují, proč krmit ptáky celý rok a jak na to.
Slyšeli jste už někdy o celoročním přikrmování ptáků? Přiznám se, že ačkoli jsem přírodomilec, ptáci se u nás krmí jen když mrzne a nebo je všechno pod sněhem (což může být třeba i od listopadu do dubna). Jinak se má za to, že si ptáci najdou v přírodě jídla dost sami. Je tady ale háček, který mi připomněla až tato kniha předního něměckého ornitologa Petera Bertholda. KDE si ho jako najdou sami? I když žiju v CHKO, je tady průmysl i cestovní ruch a některé dříve četné druhy jsem od dětství nezahlédla, protože krajina se mi postupně mění před očima. Stačilo 30 let.
Lidé jakožto pánové tvorstva si podmaňují planetu. Už dávno nejde jen o zemědělské monokultury nebo vybetonované plochy měst. Zelené plochy v zahradách, parcích i na loukách osečeme dříve než na nich dozrají „nežádaná“ semena. Většina plodin je chemicky ošetřena a hmyz (kromě včel) není vítaným společníkem. I mnozí ptáci jsou považování za zloděje a škůdce, a tak jsou stříleni a tráveni… Jejich populace přitom ubývají i přirozenou cestou. Ovlivnit to lze právě např. cestou správného celoročního přikrmování.
autor Berthold mluví o správném krmení ptáků (němčina s možností titulků v automatickém překladu do češtiny), zdroj: www.youtube.com
Problematice s odvoláváním na odborné sledování situace v Německu se věnuje první část knihy. Můžete ji přeskočit. Jsou v ní ale důležité informace, které vám přiblíží život vašich opeřených návštěvníků i jejich soužití s lidstvem.
Další informace a ukázku z knihy naleznete na stránkách nakladatelství KAZDA – zde.
Nečekejte „ptačí kuchařku“
Praxi krmení se autoři věnují v druhé polovině knihy), a to především s ohledem na jednotlivé druhy ptáků. Hledáte-li univerzální tip, pak vězte, že opeřeným návštěvníkům lze nabídnout volně sypaný zob s vysokým podílem slunečnicových semínek, tučné krmivo s ovesnými nebo pšeničnými vločkami a tukové knedlíčky (vyndané ze sítěk) nebo dle příležitostně kousky omytých jablek. Servírujeme v klasickém krmítku, na libovolné zastřešené ploše či v závěsném „silu či drátěné spirále“.
Nemusí se jednat přímo o bioprodukty, nenabízejte nic kořeněného nebo plesnivého, nemělo by jít nikdy ani o zbytky jídel či drobky čerstvého pečiva, nebo máslo (rychle žlukne). Chcete-li jim k zobu přilepšit, nabídněte jim moučné červy.
U krmného stanoviště je vhodné umístit také pítko nebo misku s pískem pro koupání.
video České ornitologické společnosti, zdroj: www.youtube.com
„Úkolem ochrany ptáků je nahradit jim to, co jsme jim při rozvoji naší kultury vzali.“ (s. 24)
Brožovaná publikace o 176 stranách je vlastně vědecky podloženou prací, proč krmit ptáky celý rok a „necítit se přitom jako vyvrhel“. Ačkoli se text čte dobře a nepoužívá vědeckého jazyka, neustále odkazuje na odborné zdroje či upozorňuje na související realizované projekty i mediální záznamy (filmy, články, knihy).
Kniha Krmíme ptáky- ale správně vyšla v německém originále poprvé v roce 2006. Dalších upravených a aktualizovaných vydání se dočkala v roce 2008, 2012 a 2017. U nás ji nakladatelství KAZDAvydalo v českém překladu roku 2018, s dotiskem 2019 (recenzovaný výtisk).
Jedná se o knihu, která mi z tradiční zimní zábavy pozorování ptačích návštěvníku v krmítku za oknem vytvořila smysluplnou činnost ukázanou v souvislostech. V jednoduchou a cenově celkem nenáročnou aktivitu, kterou můžu pomoct zachovat svět takový, jak ho mám ráda.