Recenze knihy Černé jazyky

Černé jazyky
Černé jazyky

„Člověk, který se vědomě oddělí od svých kořenů, ztrácí tvář a zajde. To je zákon.“ – str. 57 –

Po knize jsem sáhla ihned, co jsem spatřila její barevně nápaditý přebal. Její název ve mně navíc evokoval tolik milovanou Afriku a Orient. Při přečtení anotace jsem si uvědomila svůj omyl, spletla jsem se ve směru – kontinentu, na kterém se román odehrává.

Téma mě velmi příjemně překvapilo a musím se přiznat, že celá kniha mě vzdělala a poučila v mnoha ohledech. Že je život Tchajwanců propleten takovou změtí hořké historie, nad tím jsem se nikdy nepozastavila. Že se národy mezi sebou „mydlí“ a mydlí se mezi sebou dokonce i příslušníci jednoho národa kvůli náboženským nesrovnalostem, na to už si tak nějak člověk zvyknul, ale aby se národy tolik nenáviděly, a po tak nesmírně dlouhou dobu, kvůli jazykovým, historickým a generačním rozporům, to je pro mne nepochopitelné.

Hned v úvodu autorka Dita Táborská oslní krátkým, ale naprosto výstižným historickým shrnutím o dané oblasti a já osobně jsem zůstala jako opařená. Panebože! Stanné právo trvající skoro čtyřicet let, nemožnost vidět své příbuzné v pevninské Číně, oddanost vládnoucí elitě, vleklé boje Kuomintangu proti komunistům, atd.

 „Pravda není jenom ta, která nelže, ale i ta, která nemlží.“ – str. 88 –

 „Trpělivost je známkou moudrosti.“ – str. 66 –

Hlavním hrdinou příběhu je Bao Tang, úspěšný na poli kariérním, avšak zcela ztracen v životě osobním. Svou ženu Sedriku opustil, o děti neprojevoval valný zájem a levobočci pro něj neexistovali už vůbec. Rozepře měl i se svým bratrem a měl je i se svým, již zesnulým, věčně uštěpačným otcem. Rozkoly v rodině byly natolik zásadní, že udávaly směr celému ději. Bao mi nebyl sympatický, zdál se mi příliš arogantní, sobecký, zahleděný do sebe. Nezajímalo ho, co si přejí jeho nejbližší, šel za tím, co chtěl jen on sám.

Co dokáže rodinu jakž takž stmelit, je až vleklá těžká nemoc Sedriky a následně její smrt. Bao se dovídá o svých kořenech, podmínkách vztahu jeho rodičů, kdy matka byla domorodou Tchajwankou a otec vojákem v Čankajškových gardách. Nenadálá zjištění mu vyrazí dech.

Při samotném ději stojí přímo v zorném poli sounáležitost a pospolitost tohoto hrdého národa, zvyklosti místních obyvatel, vysoké nároky, které kladou na jedince už od útlého věku, úcta, kterou chovají k mrtvým a zejména pak ke svým předkům, ale i to, že v tchajwanské rodině se zrada nikdy neodpouští, že rozhodnutí jednotlivce nemají žádnou váhu, pokud nevyhovují celku, že všichni znamenají sílu a jeden neznamená nic.

Paní Táborské děkuji za rozšíření obzorů, Černé jazyky jsou fascinujícím dílem.

 „Láska není nějaká blbost, láska je věrnost, služba a odříkání, láska je řehole. Teprve v povinnosti je láska, v celoživotní povinnosti, kdy člověk zná své místo, svou roli a té se podřídí. Ne slepě, ale s pochopením a pokorou.“ – str. 259 –

 Technické poznámky: Kniha byla vydána v roce 2021 nakladatelstvím Host. Celkem má 296 stran. Napsala Dita Táborská. ISBN 978-80-275-0689-7.

Černé jazyky
Černé jazyky
5/5 - (1 vote)

Více z LaCultury...

  • Skutečnost nebo zkreslená vzpomínka? Ponořte se do mrazivého románu o gaslightingu2. srpna, 2023 Skutečnost nebo zkreslená vzpomínka? Ponořte se do mrazivého románu o gaslightingu Daniela vyrůstá v rodině, ve které není téměř žádná láska ani porozumění. Všichni si na něco hrají, všichni něco předstírají. Otec. Matka. Sestra. A možná i samotná Daniela, kterou každý […]
  • Přátelství dvou odlišných žen10. února, 2022 Přátelství dvou odlišných žen Sally a Liss nemají na první pohled vůbec nic společného. Sally je problémová teenagerka, která má před maturitou a nesnáší pravidla, předpisy, dospělé a otázky. Liss žije sama na statku […]
  • Závěrečný díl epické fantasy série Licanius12. prosince, 2021 Závěrečný díl epické fantasy série Licanius I když byla po zuřivé bitvě Bariéra, která chrání Andarru, zpevněna a utěsněna, možná už bylo pozdě. Po krajině se potulují nestvůry a Veneráti shromažďují svá vojska k poslednímu útoku. […]
  • Příběh o Tokiu, jeho obyvatelích a jedné neobyčejné kočce19. června, 2021 Příběh o Tokiu, jeho obyvatelích a jedné neobyčejné kočce Tatér, který se jako jeden z mála věnuje tradiční technice, získá ohromující a inspirativní zakázku. Bezdomovec najde útočiště v opuštěném kapslovém hotelu. Taxikář oplakávající svou […]
  • Jak by vypadal náš život, kdyby byla revoluce v roce 1989 tvrdě potlačena?3. května, 2021 Jak by vypadal náš život, kdyby byla revoluce v roce 1989 tvrdě potlačena? Revoluce v listopadu 1989 byla tvrdě potlačena. Ti, co vyjádřili nesouhlas s režimem, za to tvrdě zaplatili. Marie zvaná Maja pronesla několik slov o svobodě. Za tento zločin skončila na […]
  • Příběh Nigérie9. dubna, 2021 Příběh Nigérie „Dojez tu večeři! Co by za to daly děti v Africe, které hladoví,“ slýchávali jsme často v dětství ve chvíli, kdy jsme se nimrali v jídle. Málokdo však tuší, že tato fráze se nevztahuje na […]
  • Devadesátkové panoptikum18. března, 2020 Devadesátkové panoptikum Devadesátky patří mezi nevyčerpatelná témata současné české prózy. Dokonce by se dalo říci, že čím hlubší minulostí devadesátky jsou, tím je téma pro generaci husákovských autorů a […]
  • Svěřený čas22. května, 2024 Svěřený čas „Bůh na nás mrká vždy prostřednictvím náhod.“ – citace z knihy, str. 21 – Již od dětských let jsem milovala tajuplné vyprávění Šeherezády z Tisíců a jedné noci protkané exotickou […]
  • Tenhle pokoj se nedá sníst9. května, 2024 Tenhle pokoj se nedá sníst Nicol Hochholczerová je slovenská autorka, která svými povídkami sklidila obrovský úspěch. Kniha s názvem Tenhle pokoj se nedá sníst ji vyšvihla do spisovatelských výšin. Alespoň na […]
  • Těžké duše: o čem sní stárnoucí bílí muži19. dubna, 2024 Těžké duše: o čem sní stárnoucí bílí muži Iva Hadj Moussa je česká psychoterapeutka a autorka řady úspěšných románů, její nejnovější s názvem „Těžké duše“ letos vydalo nakladatelství Host. Název románu je lehce zavádějící pro […]
  • Ve společnosti, která o sobě není schopna vyprávět, je obtížné nacházet smysl. Jaká je společnost úzkosti?10. dubna, 2024 Ve společnosti, která o sobě není schopna vyprávět, je obtížné nacházet smysl. Jaká je společnost úzkosti? Lidé dnes mají k dispozici spoustu nástrojů, které by jim mohly pomoct šetřit čas, ale ve skutečnosti téměř nic nestíhají. Dějinné události bez přestání pobíhají kolem a jsou téměř […]
  • Spatřil jsem tvou tvář. Básnická sbírka, která získala ocenění Magnesia Litera21. března, 2024 Spatřil jsem tvou tvář. Básnická sbírka, která získala ocenění Magnesia Litera Dne 8. září 1522 dorazila po vyčerpávající tříleté plavbě do španělské Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhăesovy flotily / přetížená hřebíčkem, / osmnácti muži / a zprávou, / že […]